Bude zřejmě ještě dlouho trvat, než lidé znovu začnou věřit bankéřům. Dnes je jejich obliba na bodu mrazu stejně jako peníze, které spravují. V nejbližších letech se totiž daňoví poplatníci docela "prohnou", aby napravili hříchy finančníků. Politici v řadě zemí jsou připraveni nasypat v přepočtu celkem desítky bilionů korun do finančních systémů svých zemí, aby zabránili krachům důležitých bank, a odvrátili tak hluboký propad hospodářství.

Zachraňují všichni

Se záchrannými balíčky, které mají bankám pomoci na nohy, se roztrhl pytel po celém světě. A recepty jsou vskutku rozmanité. Od přímého vstupu státu do finančních institucí, jaký představuje například částečné znárodnění tří ohrožených britských bank Royal Bank of Scotland, HBOS a Lloyds TSB za 37 miliard liber (1,17 bilionu korun), přes odkup špatných aktiv a garance za mezibankovní půjčky až po pumpování hotovosti do finančního systému.

Aby zabránily panickému drancování účtů vyděšenými klienty, zvedají také evropské země jedna po druhé garance za bankovní vklady. "Děláme všechna opatření, aby se už neopakovalo to, co jsme právě zažili," řekla včera po zasedání kabinetu německá kancléřka Angela Merkelová.

Už žádný další Lehman

A do finančních institucí neposílají politici zanedbatelné peníze. Objem německého balíčku vydá na 20 procent hrubého domácího produktu největší evropské ekonomiky, ten britský skoro 30 procent ostrovního hospodářství. Lídři se shodují, co je jejich cílem: zabránit pádům dalších "Lehmanů". Právě před měsícem ohlášený bankrot americké investiční banky Lehman Brothers totiž odstartoval současnou vlnu finanční krize.

Biliony korun - soudě podle včerejších výkonů akciových trhů - ale nejsou vynaloženy nadarmo. "Investoři konečně dostali to, co chtěli. Spekulantům již nestačila slova, chtěli konkrétní činy, a ty jim politici naservírovali," říká analytik Next Finance Vladimír Pikora. Velkolepé záchranné plány mají ale i řadu odpůrců. Státy vlastně za peníze daňových poplatníků zachraňují finanční instituce, které poskytovaly špatné půjčky.

Na záchranné akce si vlády budou muset půjčit. Zvyšování daní by jim totiž nejspíš neprošlo. Například Američané seženou peníze na světových finančních trzích, což zvedne už tak hrozivý dluh USA. Podle BBC vyjde záchrana finančního sektoru jen letos každou americkou domácnost na 15 tisíc dolarů.

Americký miliardář George Soros chválí evropské plány, ale nešetří kritikou kroků amerického ministra financí Henry Paulsona. "Je to v podstatě stejný druh finančního inženýrství, který nás dostal do problémů," řekl finančník v pořadu televize CNN. "Banky by měly nést odpovědnost za své špatné chování," říká k německému plánu sárský premiér Peter Müller z Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Nepřehlédněte

Projekty finančního vzdělávání (Bankovnictví)

Banky v ČR zvyšují zisky (Bankovnictví)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek se blíží

S hypotékou se vyplatí počkat, má být levnější (HN)