Běžný účet není jen výsadou bank, nabízejí ho i kampeličky. Za jakých podmínek si ho lze založit a jak vysoké je jeho úročení a poplatky? A opravdu mohou kampeličky konkurovat bankám?

Reklama:

var el = document.getElementById("ad-article-square"); if (el) { el.style.display = "none"; }

Co obnáší členství v družstevní záložně?

Družstevní záložna se v mnohém od banky liší. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech, je oprávněna vykonávat pouze tyto činnosti:

·               přijímání vkladů od členů,

·               poskytování úvěrů členům,

·               finanční leasing pro členy,

·               platební styk, zúčtování, vydávání a správa platebních prostředků pro členy,

·               poskytování ručení za půjčky a úvěry členů,

·               otvírání akreditivů pro členy,

·               obstarání inkasa pro členy,

·               nákup a prodej cizí měny v hotovosti pro členy,

·               pronájem bezpečnostních schránek členům.

Družstevní záložna, na rozdíl od banky, poskytuje své služby pouze svým členům. Ovšem stát se jejím členem není nic těžkého. Stačí vyplnit žádost o členství, uhradit peněžitý členský vklad a čekat, zda bude žádost schválena příslušnými orgány družstevní záložny. Z členství v družstevní záložně pro družstevníky plynou různá práva a povinnosti, které jsou upraveny jednak zákonem o spořitelních a úvěrních družstvech, ale i stanovami družstva, s nimiž by měl být klient seznámen při vzniku členství.

Mezi práva družstevníků patří zejména možnost účastnit se členské schůze nebo právo na informace o hospodaření záložny. K povinnostem družstevníka naopak patří povinnost splatit členský vklad, jehož výše se u jednotlivých záložen liší, nebo takzvaná uhrazovací povinnost. Ta stanoví, že každý člen je povinen podílet se na krytí ztráty družstevní záložny. Její výše se stanoví podle § 4a odst. 2 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jako součet dalšího členského vkladu a dvojnásobku základního členského vkladu.

Výše bankovních poplatků tuzemských bank bývá častým tématem diskusí našich čtenářů. Mnohokrát v nich také zaznívá, že peníze je lépe uschovat v družstevní záložně než v bance a že se banky nemohou v některých ohledech kampeličkám vůbec rovnat. Jak je to skutečně?

Běžný účet u kampeličky? Proč ne?!

Ano, i kampeličky nabízejí běžné účty, přičemž jejich úročení je často mnohem vyšší a poplatky výrazně nižší než u bank. Ukazuje to srovnání nabídek pěti vybraných družstevních záložen – 1. TZ, družstevní záložny, Fio, družstevní záložny, Moravského peněžního ústavu, Peněžního domu – spořitelního družstva a WPB Capital, spořitelního družstva.

Založení, vedení a zrušení účtu je u všech pěti kampeliček zdarma. Výjimkou je pouze spořitelní družstvo Peněžní dům, u nějž klient za vedení účtu zaplatí 30 korun měsíčně. Ovšem kampeličky často vyžadují určitý minimální zůstatek na účtu, který většinou dosahuje sta korun.

Úročení kreditního zůstatku na účtu patří k nejsilnějším stránkám kampeliček. Roční úroková míra dosahuje pro klienta velmi příjemných hodnot a pohybuje se mezi 0,05 procenty a 2,3 procenty. Naopak nepovolený debetní zůstatek je často tvrdě trestán, a to až 40% úrokovou mírou. Vklad a výběr hotovosti bývá zdarma nebo za velmi nízký poplatek. To samé platí pro příchozí a odchozí platby.

1) 1,0 % (od 0,- Kč včetně do 19.999,- Kč), 1,1 % (od 20.000,- Kč včetně do 99.999,- Kč), 1,3 % (od 100.000,- Kč včetně do 299.999,- Kč), 1,5 % (od 300.000,- Kč včetně)
2) výběr hotovosti převyšující 20.000,- Kč je nutno hlásit 1 pracovní den předem a výběr převyšující 100.000,- Kč je nutno hlásit 2 pracovní dny předem
3) 0,75% (> 0), 1,00% (> 50 000), 1,25% (> 1 000 000), 1,50% (> 10 000 000), 2,30 % v případě Speciálního běžného účtu, kde je ovšem vybírán poplatek za každý výběr ve výši 0,1 % z vybírané částky
4) platba přijatá prostřednictvím sběrného účtu Fio DZ v ČSOB a. s. - 5 Kč
5) měsíční - zdarma, denní - 90 Kč/měsíc, týdenní - 60 Kč/měsíc
Zdroj: internetové stránky družstevních záložen

Kampelička vs. banka

Co se úročení kreditního zůstatku na účtu týká, zůstávají banky za kampeličkami trochu pozadu. Jejich úroková míra je často o několik desetin procentního bodu, nebo dokonce o celá procenta níže než u družstevních záložen. Na druhou stranu sankční úroková míra bank za nepovolený debetní zůstatek na účtu je v některých případech až o 15 procent nižší než u kampeliček, kde může dosáhnout až 40 procent!

1) 2 Kč - prostřednictvím přímého bankovnictví, 3,50 Kč - prostřednictvím telefonního bankéře, 5 Kč - prostřednictvím bankomatu ČS, 8 Kč - poštou, na přepážce, prostřednictvím sběrného boxu
2) 3 Kč - ČSOB Internetbanking 24, ČSOB Mobil 24, 9 Kč - ČSOB Linka 24, sběrný box, 30 Kč - na přepážce
3) Zrušení a změna trvalého příkazu k úhradě, k inkasu, svolení k inkasu, včetně SIPO prostřednictvím přímého bankovnictví - 6 Kč, prostřednictvím sběrného boxu nebo na přepážce - 40 Kč
4) Za debetní položku trvalého příkazu k úhradě realizovanou prostřednictvím ČSOB Mobil 24 nebo ČSOB Internetbanking 24 - 3 Kč, jinak 6 Kč
5) účetní položka pořízená prostřednictvím Telefonního centra KB - 6 Kč
6) 20 Kč - účetní položka předaná na papírovém nosiči
7) zřízení, změna, zrušení prostřednictvím internetového bankovnictví - zdarma, zřízení/změna prostřednictvím telefonního bankovnictví Expresní linka KB - 30 Kč, zřízení/změna zadaná prostřednictvím papírového nosiče - 45 Kč
Zdroj: internetové stránky bank

Ani výší některých bankovních poplatků se banky nemohou kampeličkám rovnat. Zatímco družstevní záložny poskytují většinu svých služeb zdarma, banky si za ty samé služby účtují poplatky. Nejmarkantnější rozdíl je ve výši poplatků za vedení účtu, které záložny často nabízejí zdarma. I u bank lze sice nalézt balíčky, u nichž se za vedení účtu nic neplatí, ale stejně tak u nich najdeme i takové, které klienty vyjdou až na několik stovek měsíčně.

Prakticky jediným výraznějším vydáním běžného účtu u družstevní záložny jsou náklady na platební kartu. Kampeličky totiž své vlastní karty nevydávají, ale pouze svým členům zprostředkovávají karty jiných bank (často ČSOB). Poplatky související s vedením takové karty se poté řídí sazebníkem vydávající banky.

Nevýhodou kampeliček oproti bankám je jejich regionální působnost. Zatímco pobočky družstevních záložen lze většinou spočítat na prstech jedné ruky, pobočková síť tuzemských bank je mnohem rozsáhlejší (například ČS má 637 poboček). Rovněž možnost obsluhovat běžný účet prostřednictvím internetu, tzv. internetové bankovnictví, bychom u valné většiny kampeliček hledali marně. Fio v tomto ohledu mezi ostatními kampeličkami vyniká. Nejenže svým členům nabízí služby internetového bankovnictví, ale díky přímému napojení na clearingové centrum ČNB nemusí využívat sběrného účtu některé z českých komerčních bank. To jí umožňuje nabízet mnoho služeb bezhotovostního platebního styku zcela bez poplatku.

Celý článek najdete na:

http://www.mesec.cz/clanky/kampelicky-vs-banky-bezny-ucet/

Nepřehlédněte

Zajímavé čtení: nařízení EP a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech

Nejsou lhůty pro převody peněz zbytečně dlouhé?

České banky vydělaly za pololetí 26,5 miliardy

Každý jsme strůjcem svého štěstí