Jste nespokojeni se svojí bankou? Neoslovuje vás nabídka žádné z bank? Proč se nepodívat, jak to vypadá na trhu družstevních záložen. Jak jsou finance v záložnách ochráněny? Máte strach, že dopadnete stejně jako mnoho členů družstevních záložen, kteří v devadesátých letech přišli o své peníze?

Družstevní záložny jsou pro někoho možností jak uložit své peníze, ale mnoho lidí je stále považuje za velmi rizikové finanční ústavy, kterým je lépe se vyhnout. Tento názor je výsledkem krachu velkého počtu družstevních záložen během posledních patnácti let. Ale ne vždy byly tyto ústavy tak negativně hodnoceny jako dnes. Za první republiky i Rakouska-Uherska byly družstevní záložny solidními a váženými finančními ústavy. Odkud přišla myšlenka drobného střádání a jaká je historie záložen?

Odkud se vzaly družstevní záložny? Družstevní záložny se často označují jako kampeličky, podle jména jejich propagátora MUDr. Františka Cyrila Kampelíka (1805-1872), který myšlenku družstevních záložen přejal od německého vzoru, kterým byly Raiffeisenovy záložny. Bedřich Vilém Raiffeisen byl pruský finančník, který viděl příčinu problémů v tehdejším zemědělství zejména v nemožnosti získání úvěru pro drobné rolníky. Proto byl v první polovině 19. století zastáncem myšlenky úvěrových a vkladových ústavů pro drobné střadatele.

Tato myšlenka se dostala do českých zemí, její bouřlivý rozvoj nastal v 90. letech 19. století a trval až do „Vítězného“ února 1948. V roce 1930 bylo v tehdejším Československu více než pět tisíc různých druhů záložen (občanské, družstevní, živnostenské apod.) a je třeba vyzdvihnout fakt, že za celou dobu působení záložen jejich členové neutrpěli žádných výraznějších ztrát, protože tyto ústavy byly řízeny obezřetně a vyhýbaly se jakýmkoliv spekulativním obchodům. V roce 1947, krátce před nuceným koncem malých záložen a jejich začleněním do Státní spořitelny, bylo 16 % obyvatel členy úvěrových a spořitelních družstev.

Po listopadu 1989 nastal velký rozmach v zakládání záložen. Bylo to zejména díky nedostatečné legislativě, která umožňovala zakládat záložny bez větších finančních nároků a zejména bez dostatečných odborných, osobních a morálních kvalit jejich zakladatelů. Ve výsledku pak byly zakládány záložny už přímo s úmyslem je později vytunelovat. Mimo to mnoho záložen připomínalo spíše pyramidovou hru než solidní spořitelní ústav.

Velké množství krachujících záložen bylo příčinou snahy o legislativní úpravy a o zpřísnění podmínek k jejich fungování.

Jak jsou zabezpečeny vklady v družstevních záložnách? Legislativním opatřením v oblasti družstevních záložen se zabývá zákon č. 87/1995 Sb. o spořitelních a úvěrních družstvech. Ten definuje družstevní záložnu jako družstvo, které pro podporu hospodaření svých členů provozuje finanční činnosti, jimiž se rozumí zejména přijímání vkladů a poskytování úvěrů, ručení a peněžní služby v různých formách.

Blíže na http://www.mesec.cz/clanky/nebojte-se-druzstevnich-zalozen/

Nepřehlédněte

Projekty finančního vzdělávání (Bankovnictví)

Banky v ČR zvyšují zisky (Bankovnictví)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek se blíží

S hypotékou se vyplatí počkat, má být levnější (HN)