A jak ukazují nejnovější data za první čtvrtletí zisky bank rostou závratnou rychlostí i v letošním roce, a to dokonce vyšším tempem než před rokem.

BANKÁM V ČR SE DAŘÍ

O více než 17 % stoupl zisk Komerční banky (3,048 mld. Kč). Česká spořitelna si polepšila meziročně dokonce o 18,5 % (3,23 mld. Kč). A podobně příznivé budou pravděpodobně i výsledky ostatních bank.

Banky v České republice mají velkou výhodu - trh je stále nenasycen a Češi si od bank nepřestávají půjčovat. Loni byly tahounem hypotéky (trh rostl o 30 %), letos to vypadá spíše na spotřebitelské úvěry. Velké zisky bank jsou tvořeny především úrokovými výnosy, čemuž v poslední době pomohl i růst úrokových sazeb ČNB - banky následně zvedly úroky u úvěrů více než u vkladů. A pak se na zisku také znatelně podílí bankovní poplatky. Růst výnosů z úroků a bankovních poplatků je v posledních letech nepřetržitý. Jeho vývoj za posledních pět let znázorňuje tabulka 1.

BANKOVNÍ KLIENTI JSOU AKTIVNĚJŠÍ

V České republice se už delší dobu diskutuje právě o výši bankovních poplatků. Přestože si klienti stále stěžují, nedochází k jejich hromadnému úprku z jedné banky do druhé. Ochota změnit banku není v souladu s mírou kritiky, která se na banky ze strany klientů valí. Také proto banky nemají důvod viditelně měnit svoji poplatkovou politiku.

Nárůst výnosu z bankovních poplatků je také daný větší aktivitou samotných klientů. Ukazuje se totiž, že Češi využívají služeb bank stále víc. Vyplývá to z průzkumu, který mezi bankami udělaly servery www.bankovnipoplatky.com a www.penize.cz, a z jeho srovnání s podobnou anketou z roku 2006.

Dnešním bankovním klientům přichází na účet více plateb. Klienti podávají více příkazů k úhradě i trvalých příkazů. Mnohem více rovněž platí platebními kartami a mnohem aktivněji využívají služeb elektronického bankovnictví.

Počet příchozích plateb se v průměru zvýšil ze tří na čtyři. U příkazů k úhradě činí nárůst ze tří a pět plateb měsíčně. V obchodech Češi dnes zaplatí kartou v průměru šestkrát za měsíc, zatímco před dvěma roky to bylo pouze dvakrát. Při komunikaci s bankami dnes jednoznačně vede přímé bankovnictví, ať už jde o internetbanking nebo telefonní bankovnictví. V průměru klienti zadávají tři čtvrtiny všech platebním příkazů přes přímé bankovnictví. Jen čtvrtina se podává přes kamenné pobočky bank.

Z tohoto průzkumu pak vznikl profil průměrného bankovního klienta a na něm je názorně vidět velký rozdíl mezi průměrným klientem z roku 2006 a tím z letošního roku (viz tabulka 2).

JEN KRITIZOVAT NESTAČÍ

Profil průměrného bankovního klienta jsme sestavili v rámci rozsáhlejšího výzkumu, v němž chceme zmapovat, kolik stojí takového klienta vedení účtu u českých bank. Hodláme tím přispět do diskuse o výši bankovních poplatků. Průzkum má klientům pomoci se v rozsáhlé a často poměrně nepřehledné nabídce bank zorientovat. A to navzdory faktu, že klienti využívají různé služby a každý z nich klade důraz na jinou část bankovního servisu. Nástrojem pro srovnání bude právě profil "průměrného bankovního klienta", který vychází z chování převážné části uživatelů bankovních produktů.

Průzkum nákladů průměrného bankovního klienta je však jen jednou z cest, jak pomoci bankovním klientům ušetřit, ale nikoliv jedinou. Jak už bylo řečeno, přesouvat se za výhodnější nabídkou konkurence není ani velká ochota ani to není tak snadné. I přesto existuje řada postupů, jak se i v této situaci chovat ekonomicky efektivně.

1. Zvolit vhodnou banku: Ne každá banka splňuje požadavky daného klienta. Ač to tak na první pohled možná nevypadá, každá má určitá specifika. Banky sice přijímají všechny klienty, ale z logiky věci jsou orientovány na určité skupiny lidí, které svou poplatkovou politikou upřednostňují. Je zapotřebí porovnat její služby a ceny se srovnatelnými konkurenty. Mnohdy nejde jen o přímé náklady v podobě bankovních poplatků, ale i o nepřímé - vzdálenost od nejbližší pobočky, služby osobního bankéře, poplatky za nebankovní služby a podobně.

2. Zvolit vhodný účet a přiměřené služby: Banky zpravidla preferují nabídku různých balíčků. Ty ale nejsou vhodné pro všechny. Je třeba vědět, co se od účtu vyžaduje a jak aktivní klient bude a pak si spočítat kolik budou jednotlivé služby stát. Jednoznačně zde platí, že neexistuje pouze jediná varianta.

3. Vyhnout se pobočce: Ať už se banky jakkoli liší ve výši svých poplatků, v jednom jsou na tom všechny stejně. Internetové, GSM i telefonní bankovnictví jsou mnohem lacinější než osobní návštěva pobočky.

4. Zadat si trvalé příkazy: Trvalé příkazy navíc zadané přes přímé bankovnictví vyjdou levněji než jednorázové příkazy k úhradě.

5. Používat kartu: Klient ušetří, když bude platit kartou. Pokud ji nechce takto využívat, pak se vyplatí vybírat peníze v bankomatech vlastní banky a to větší částky a méně často.

6. Kontrolovat výpisy z účtu: Když dorazí pravidelný měsíční výpis, je užitečné jej pečlivě prostudovat a při jakýchkoli nejasnostech banku oslovit a požádat o vysvětlení. Určitě není na škodu dát bance vědět, že klient svoje výpisy čte a není mu lhostejné, za co a kolik platí.

7. Srovnat si sazebníky bank: Čas od času se vyplatí podívat se na sazebníky konkurenčních bank. Třeba se tam objeví levnější a výhodnější alternativa.

8. Brát reklamu jen jako reklamu: Reklama podává informace zjednodušeným způsobem. Je nutné být obezřetný u slov jako "od", "minimálně" a podobně. Většina klientů obvykle nedosáhne na slibovanou úrokovou míru či částku. V reklamě se také většinou zdůrazňují jen výhody nabídky, nepříjemné informace bývají potlačovány.

Tabulka 1

Výkaz zisku a ztráty bankovního sektoru

(banky s licencí k 31.12.2007), v mil. Kč

Zdroj: ČNB

Tabulka 2

Za co platí průměrný bankovní klient

Zdroj: www.bankovnipoplatky.com

Nepřehlédněte

Projekty finančního vzdělávání (Bankovnictví)

Banky v ČR zvyšují zisky (Bankovnictví)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek se blíží

S hypotékou se vyplatí počkat, má být levnější (HN)