Když jsem minulý týden na tiskové konferenci KDU-ČSL k přehlednosti bankovních sazebníků a k legislativnímu návrhu, který má urychlit bankovní převody (z d+2 na d+1), navrhl zvýšení limitní částky vkladu, která je ze zákona pojištěna ze současných 25 tisíc na 35 tisíc euro, jako jeden z kroků pro uklidnění bankovních klientů, tvářili se všichni téměř nevrle. A přitom by nešlo jen o reakci na finanční krizi, ale o zcela logický krok, kdy příjmy občanů za poslední roky rostly, stejně jako jejich průměrné zůstatky na účtech a euro zároveň zásadně oslabilo. O inflaci ani nemluvě. Částka 25 tisíc euro tak zdaleka neodpovídala hodnotě z let předešlých.

Například Tomáš Volf ze společnosti CITCO FT pro Deník 6.10. řekl, že není třeba panikařit. „Například v Anglii mohou mít podobné kroky nějaký efekt a uklidní klienty, ale v České republice se mi to zdá zbytečné. Není tu situace taková, aby byl důvod k panice.“

Ani když některé státy západní Evropy prohlásily (Irsko, Německo, Dánsko), že budou (podle mě nesmyslně a nesystémově) ručit za všechny vklady bankovních střadatelů, zůstalo moje stanovisko osamoceno. Tiskový mluvčí Ministerstva financí ještě 6.10. pro ČTK prohlásil, že „Ministerstvo financí neuvažuje o zvýšení záruky za bankovní vklady, a to ani v souvislosti se světovou finanční krizí, ani kvůli posilování koruny.“ Důvod pro zvýšení limitů neviděla ani Česká národní banka ani tuzemské banky: „ČNB nevidí důvod pro změnu stávajícího systému pojištění vkladů v ČR,“ řekl MfD mluvčí centrální banky Pavel Zúbek. Totéž si myslela i šéfka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Změna názoru

Nevím, co se odehrálo mezi 6. a 7. říjnem, ale došlo k zásadní změně postojů. Ministr financí Miroslav Kalousek přišel s návrhem pojištění úspor dokonce zdvojnásobit na 50 tisíc euro: „Novela bude obsahovat trvalé zvýšení pojištění z 25 tisíc na 50 tisíc euro. Zdá se mi to dostatečně zodpovědné vzhledem k jistému riziku, že by někteří vkladatelé přemýšleli o přemístění depozit do zahraničí,“ uvedl Miroslav Kalousek. Vklady by zároveň podle jeho návrhu měly být pojištěny ze sta procent, namísto současných devadesáti. A stanovisko náhle změnili i ostatní: „Krok ministra financí vítáme a další záležitosti je předčasné komentovat,“ uvedla Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny pro Hospodářské noviny.

Pozor na poplatky

Každopádně, ať už bylo důvodem náhlé změny stanoviska cokoliv, je dobře, že se věci pohnuly správným směrem. Nyní je ale ve vzduchu jaksi jiné riziko. Že by mohly některé banky využít tohoto kroku ke zvýšení bankovních poplatků. Zajímavé proto bude nyní pozorovat vyjádření bank. Předpokládám, že se o úspoře nákladů příliš hovořit nebude, takže to opět skončí na tvrzení, že zvýšené náklady je třeba někde rozpustit. Nejlépe do poplatků. Je ovšem nutné také připomenout, že ministr Kalousek se zvýšením příspěvků ze strany bank nepočítá. Jak včera prohlásil, ve Fondu pojištění vkladů (FPV) je prostředků dostatek a tudíž není důvod měnit výši příspěvků bank. Jinými slovy není důvod k tomu, aby rostly bankovní poplatky.

Příspěvky do pojišťovacího fondu platí banky z veškerých vkladů (včetně úroků) každý rok. Současný příspěvek (od roku 2002) je nejnižší v historii – 0,1% z vkladů. Podle výroční zprávy FPV za rok 2007 bylo koncem loňského roku na účtu fondu 8,1 miliardy korun.

A kdyby se příspěvek zvýšil, tak v logice uvažování některých bank, měly bankovní poplatky mezi roky 2000 a 2002 znatelně klesat, neboť příspěvek klesl z 0,5% na 0,1%. A to se nestalo.

Nepřehlédněte

Projekty finančního vzdělávání (Bankovnictví)

Banky v ČR zvyšují zisky (Bankovnictví)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek se blíží

S hypotékou se vyplatí počkat, má být levnější (HN)