Navzdory vánoční náladě má na kapitálové a finanční trhy i nadále hlavní vliv vývoj dluhové krize v eurozóně. Po summitu EU, jehož snahou byl posun eurozóny blíže k fiskální unii a po očekávaném snížení sazeb ze strany ECB (vše v první polovině prosince), byl tento týden jednoznačně ve znamení výsledků historicky první tříleté repo operace ECB.

Hlavním cílem tohoto kroku je zabezpečit dostatek likvidity a zamezit tak zamrzání mezibankovního trhu. Banky si při této operaci půjčily od ECB téměř 500 miliard EUR, což bylo pro trhy překvapení, neboť se čekalo, že si půjčí výrazně méně. Zajímavé přitom byla i velmi rozdílná interpretace výsledků této repo operace. Od jednoznačně pozitivních hodnocení, kde analytici očekávají, že přebytek likvidity (navíc s dlouhou splatností) bude motivovat banky ke zvýšenému půjčování a k nákupům státních dluhopisů, až po vysloveně negativní reakce, poukazující na to, že potřeba vypůjčit si tak velký objem peněz je jednoznačným potvrzením slabosti bankovního sektoru.

Na domácí scéně pak tento týden trhy čekaly na rozhodnutí ČNB o výši základní úrokové sazby. Bankovní rada zcela v souladu s očekáváním ponechala klíčovou sazbu na rekordně nízké úrovni 0,75 %. Rozhodnutí centrálních bankéřů přitom bylo jednomyslné.

Co se týká výhledu na rok 2012, i když se inflace v té době zejména díky změně sazby DPH podívá až nad 3,0 %, půjde jen o dočasný výkyv. Domácí poptávka zůstane slabá a ČNB nebude muset svou politiku zpřísnit. V příštím roce tak zůstává hlavním scénářem stabilita úroků.

Čas Vánoc se blíží a s nimi se přiblížil také čas nadělování dárků. Zatímco většina z nás ty své rozbalí až 24. prosince, komerční banky se z nich mohou radovat již dnes.  

Posuďte sami. Zatímco ještě v listopadu si půjčovaly evropské banky dolary od amerického Fed jen minimálně, po snížení úročení swapových linek Evropu zaplavila levná dolarová likvidita v objemu 87 mld. dolarů.  

Pozadu nezůstala ani ECB. Ta na svém posledním zasedání přispěchala se snížením sazeb o 25 bp. na 1 procento a s výrazným rozvolněním požadavků na kolaterál, který akceptuje proti svým půjčkám, čímž ulevila především menším evropským bankám. 

Na stejném zasedání ECB rozhodla o spuštění zcela nového tendru, kterým komerčním bankám poskytne neomezenou likviditu na tři roky s úročením 1 procento. Snížením sazeb a snížením požadavků na akceptovaný kolaterál tak ECB zinscenovala dokonalou záchranu evropských bank, které těchto výhodných podmínek využily naplno, když si tuto středu ve zmíněném tendru půjčily dodatečných 489 miliard euro.  

Během prosince tak centrální banky zaplavily evropský bankovní sektor levnými dolary a eury a jako mávnutím kouzelného proutku vyřešily problémy bank s jejich financováním na příští rok.  

Zatímco jeden problém se vyřešit podařilo, druhý - dluhová krize - i nadále straší finanční trhy. Po četných politických jednáních v Evropě je dnes více než zřejmé, že politici nejsou schopni a ochotni tnout do živého a řešit problémy přesvědčivými úsporami. Na tahu tak zůstává znovu ECB, která je nucena pokračovat v nákupech tátních dluhopisů problémových zemí eurozóny. 

Vše je tak připraveno k tomu, aby byl rok 2012 dalším rokem transformace rizika bankovního sektoru na centrální banku a monetizace státního dluhu. Rokem, ve kterém budou medvědi i nadále svádět nerovný boj s centrálními bankami a rokem, který nás pravděpodobně znovu odsoudí k inflačnímu růstu.

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala/Active Capital, Ondřej Moravanský/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Michal Semotan/J&T BANKA, Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Jakub Menšík, Pavel Skořepa, Martina Dušátková/LUTHERUS, Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy, Radim Dohnal, John Hardy/Saxo Bank, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Jaroslav Brychta, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers