České akcie

Patrik Hudec, Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti

Současná krize tzv. suverénů vede ke zvýšení nestabilitu finančních trhů a výprodejům na řadě rizikových aktiv. Naproti tomu došlo opět k upevnění pozice amerických a německých vládních dluhopisů jakožto bezrizikových aktiv a dolaru, potažmo zlata, jako rezervních měn –> útěk do bezpečí. Velké problémy jižního křídla eurozóny vytváří riziko systémové povahy, která musí být řešena nestandardními kroky. Pozornost investorů se tak plně soustředila na dění okolo problémů enormního řeckého zadlužení a záchranného balíčku v objemu 750 mld. EUR, který získává čas na vyřešení fiskální nerovnováhy a odsouvá akutní hrozbu defaultu Řecka. Trhy vcelku logicky zasunuly do pozadí velice dobré korporátní výsledky, které ač jsou v Evropě v porovnání s čísly ze zámoří slabší, stále jsou celkově silné, a to ať už z pohledu zisků a tržeb, či projekcí výhledů jednotlivých firem. Rovněž relativně dobrá makrodata zůstala bez povšimnutí a akcie po celém světě, českou burzu nevyjímaje, opanovaly spíše technicko-psychologické faktory – silná, 7,5% korekce předchozích prudkých propadů indexu PX minulé pondělí a následně lehké vystřízlivění z euforie. Přestože index pražské burzy pak hned ve čtyřech z pěti seancí oslabil, stále se mu daří držet úrovně 1 200 bodů, tedy cca o 5 % výše než v poslední obchodní den před oznámením balíčku. Hladinu 1 200 bodů zdůrazňuji především z toho důvodu, že v období srpen 2009 až březen 2010 index osciloval bez jakéhokoli trendu v úzkém pásmu 1 100 až 1 200 bodů a teprve minulý měsíc zdárně vystoupal až k 1 300 bodům, které opakovaně prolomil.

Celkově je však výkonnost největších jmen v indexu slabá. Akcie ČEZu se už téměř tři čtvrtě roku pohybují v pásmu 850–950 Kč a do tisícovky ze srpna 2009 jim stále stovka chybí. Na energetickou firmu zásluhou dopředu nasjednaným cenám elektřiny dopadla krize s jistým zpožděním. Oživení na trhu s touto komoditou však nepřichází. Po padesátiprocentním pádu v důsledku krize z 90 EUR (zdroj Německo) cena s oživením rizikových aktiv vystoupala až 60 EUR, aby následně skoro rok postupně vyklesala zpět ke 45 EUR. Další vlna na 55 EUR přišla v dubnu, avšak i ta měla krátkého trvání a aktuální cena se drží 50 EUR. S ohledem na fakt, že ČEZ postupně prodává svou produkci na nejbližší roky, nebude z případného nárůstu cen elektřiny plně profitovat (a vice versa). Firma je navíc na středoevropské poměry velká a svůj agresivní růst již má za sebou. Postupně se tak přesouvá do škatulky konzervativní dividendové akcie.

Prostor pro růst Telefónica O2 je velice omezený. Titul již osm měsíců osciluje mezi 420 Kč a 450 Kč a klesající trend ve vývoji zisků, a tedy ve výplatě dividendy, moc optimismu žel nedává. Firma tak naplňuje svůj opatrný výhled pro letošní rok oznámený v předchozím kvartálu.

Těžkou vahou v indexu s růstovou perspektivou, ale také samozřejmě výrazně vyšším rizikem v případě další rány evropskému finančnímu sektoru, zůstávají akcie Erste Bank. Projekce zisků jde ruku v ruce s rostoucí cenou akcií a útok na 1000korunovou metu je za pokračujícího oživení pravděpodobný. Menší potenciál a riziko skrývají akcie druhého bankovního titulu – Komerční banky, avšak současný propad k 3 500 Kč považuji trochu za přehnaný, a tedy za rozumnou nákupní příležitost. Obdobně vnímám také pád tabákového Philip Morris k 8 000 Kč (ačkoli 780Kč podíl na poklesu nese samozřejmě dividenda).

Překvapivě silnou resistenci během poslední korekce prokázaly navzdory předchozímu raketovému růstu ze 140 Kč až na 200 Kč akcie Unipetrolu. Fakt, že po tak silném procentuálním nárůstu společnost poklesla méně než index samotný, vnímám aktuálně pro její další vývoj velice pozitivně.

Měny, úrokové míry

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Marná německá snaha zklidnit trhy  

Německo ve svém boji za stabilitu eurozóny nepřestává překvapovat. Angela Merkelová (respektive finanční regulátor Bafin) trhům zakázala krátké prodeje (short sales) vládních dluhopisů a akcií deseti vybraných bank plus prodeje CDS. Záměr uklidnit trhy ale moc nevyšel. Není to ostatně poprvé, co se dobře míněné opatření zcela minulo účinkem. Je to podobné situaci, ve které se hysterická matka snaží zklidnit rozrušené dítě řevem "buď prosím tě v klidu". Německá opatření zkrátka trhy nestabilizovala, ale naopak uklidňující se trhy rozrušila. Proč?   

Zarážející je především nulová koordinace německých opatření s ostatními členskými zeměmi eurozóny. To samo osobě vyvolává jistá podezření a pro trhy více otázek než uklidňujících odpovědí. Proč Němci přijímají narychlo opatření, která nejsou koordinovaná s ostatními, a tím pádem vymahatelná za hranicemi Německa? V Londýně, Paříži, Milánu nebo ve Vídni mohou investoři v klidu dál sázet proti evropským dluhopisům. Nulová koordinace a překotná rychlost spíše vyvolávají obavy, zda německá kancléřka náhodou neví něco víc než trhy a nesnaží se dopředu preventivně chránit německý finanční systém. Přijatá opatření mohou být odrazem nejisté podpory pro mega-záchranný balík v německém parlamentu. O zárukách v hodnotě 440 mld. EUR (připadající na EMU nad rámec podpory Řecku) má totiž hlasovat německý parlament v pátek a proslýchá se, že podpora tentokrát nemusí být úplně jistá. Německé ne balíku by přitom mohlo rozpoutat v eurozóně pravé peklo.  

Všechny tyto úvahy se sice zatím nesou v rovině spekulací, ty ale v dnešní atmosféře nejistoty rostou stejně rychle jako houby po dešti. Trhy se tak okamžitě uchýlily k bezpečným a likvidním americkým dluhopisům a zbavovaly se všech rizikových aktiv. Silný výprodej zažívá především euro. Na to také na rozdíl od akcií a dluhopisů těžko nějaký politik někdy uvalí zákaz krátkých prodejů. Devizový trh je pro politiky příliš velké sousto - je velice málo organizovaný, rozptýlený po celém světě a obchodují se na něm ohromné objemy - na EUR/USD až 900 miliard USD za den. Tento trh tak do budoucna nehledě na snahu politiků zůstane věrným barometrem důvěry globálních investorů v budoucnost eurozóny.

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala/Active Capital, Ondřej Moravanský/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan/J&T BANKA, Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Martina Dušátková/LUTHERUS, Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy, Radim Dohnal/Saxo Bank, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Jaroslav Brychta, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers