Měny, úrokové trhy

Jan Bureš, Poštovní spořitelna

Vracíme se k éře slabého dolaru?

Od první poloviny června, kdy vrcholila panika nad dalším osudem eurozóny, se euro otřepalo. Dolar tak za poslední měsíc ztratil vůči euru již přes 7 %. Je to jenom dočasný výkyv a nebo se pomalu ale jistě vracíme k éře slabého dolaru?

Pro odpověď na tuto otázku je důležité zhodnotit příčiny ztrát dolaru v posledním měsíci. Ty jdou na prvním místě na vrub určité úlevy na evropském kontinentě. Schválení vzájemných garancí a přímá pomoc Řecku vydobyly ostatním problémovým koutům eurozóny oddechový čas (cca 3 roky). K zmírnění napětí přispěla i řada úspěšných aukcí v Portugalsku a Španělsku. Trhy zkrátka přestaly sázet na nezvratně se blížící krach eurozóny a dávají euru druhou šanci. Velká část ztrát USD šla právě na vrub zisků eura vezoucích se na vlně uvolnění extrémního květnového a červnového napětí. Tento pro euro blahodárný efekt se však časem vyčerpá a pozornost se brzo přesune k fundamentům - tedy výkonu ekonomik a očekávanému pohybu úrokových sazeb.

I z fundamentálního pohledu Amerika v posledních týdnech překvapila spíše negativně. Především velice slabá čísla z realitního trhu (po vyprchání stimulů na konci dubna), nepřesvědčivá domácí poptávka a velice pomalu oživující trh práce přiživily očekávání, že vedle evropských i americké úrokové sazby jen tak nahoru nepůjdou. To přispělo k ztrátám dolaru nejen na frontě s eurem, ale i s ostatními měnovými páry, například s japonským jenem.

I když obavy z prudšího zpomalení americké ekonomiky v druhém pololetí mohou udržet dolar určitou dobu v defenzivě, éra slabého dolaru, tak jak ji známe z let 2005-2008, se podle mého názoru nevrátí. Z trojlístku eurozóna, USA, Japonsko to budou s vysokou pravděpodobností právě Spojené státy, které si nakonec budou moci dovolit nejdříve utáhnout měnovou politiku. Na rozdíl od eurozóny mají nižší sazby, menší strukturální problémy a nečeká je v nejbližší době tak silná fiskální restrikce. I když si tedy euro v nejbližších týdnech ještě může vylepšit skóre, nebude to na dlouho.

Zahraniční trhy

Milan Nedbálek, FINANCE Zlín

Významné světové burzy zaznamenaly v posledních pěti obchodních seancích velmi slušný výkon v podobě 3-4procentního růstu. Katalyzátorem tohoto růstu byla bezpochyby rozbíhající se výsledková sezona. Mezi prvními na náš investorský sentiment pozitivně zaútočily svými výsledky společnosti Alcoa a Intel. Rozladění investorů, v poslední době ztrápených mnohými jobovými zvěstmi, tak pomalu "prozatím" ustoupilo do pozadí.  

Koncem tohoto týdne nás čekají výsledky významných amerických bank J.P. Morgan, Citigroup a Bank of America, které naznačí, zda optimismus z posledních dní bude mít delšího trvání. Klesající objemy obchodů i blížící se rezistence na mnohých indexech se však mohou stát vážnou překážkou pro pokračování růstu.

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala/Active Capital, Ondřej Moravanský/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Aleš Vávra, Michal Znojil, Michal Semotan/J&T BANKA, Roman Skalický, Přemysl Nevlud, Martina Dušátková/LUTHERUS, Jan Bureš/Poštovní spořitelna, Karol Piovarcsy, Radim Dohnal, John Hardy/Saxo Bank, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Jaroslav Brychta, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers