Podle očekávání vykázaly dostatečný kapitál pro případ opakování dluhové krize. Z celkem 91 evropských bank, které se účastnily zátěžových zkoušek EU, jich neuspělo sedm, pět ze Španělska a po jedné z Německa a Řecka.

Rakouská Erste Group, která vlastní Českou spořitelnu s největším počtem klientů v tuzemsku, prošla testy s dostatečnou rezervou. Vypočítaný ukazatel kapitálové přiměřenosti by se u ní podle nepříznivého scénáře změnil na 8,1 procenta v roce 2011, oproti 9,2 procenta na konci roku 2009. Po dodatečném šoku vyvolaném státními dluhy by klesl o dalšího 0,1 procentního bodu na osm procent na konci roku 2011.

"S hodnotou ukazatele kapitálové přiměřenosti Tier 1 ve výši 8,0 procenta v roce 2011 by tak v případě nejhoršího možného scénáře naše banka absolvovala testy s kapitálovou rezervou ve výši 2822 milionů eur, tedy s více než dostačující rezervou ve srovnání se zákonným minimálním požadavkem ve výši šesti procent," uvedl předseda představenstva Erste Group Andreas Treichl. Ukazatel Tier 1 ukazuje, jak by kapitálově obstály banky při nejhorším možném scénáři.

"Raiffeisen Zentralbank těmito testy prošla bez potíží, i při naplnění nejpřísnějšího scénáře by kapitál banky podle ukazatele Tier 1 dosáhl 7,8 procenta, což je výrazně nad požadovanou úrovní ve výši šest procent," uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň, která patří do portfolia rakouské Raiffeisen Zentralbank (RZB).

U belgické KBC Bank, do jejíž skupiny patří ČSOB, by ukazatel Tier 1 v roce 2011 dosáhl hodnoty 9,8 procenta oproti 10,9 procenta na konci roku 2009. Při dalším šoku by potom klesl na 9,4 procenta. Majitelka Komerční banky, společnost Société Générale, vykázala poměr kapitálu k objemu aktiv ve výši deset procent.

České banky evropský zátěžový test přímo nepodstoupily. Nicméně kdyby se do něj zapojily, podle analytiků by neměly mít problémy. "Český bankovní systém je zdravější než bankovní systém eurozóny," řekla ČTK Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance. Navíc podle ní české banky procházejí podobnými testy pořádanými pravidelně Českou národní bankou. Ty se sice od metodiky použité v evropských testech o něco liší, ale na případný problém by včas poukázaly.

Poslední výsledky zátěžových testů ČNB zveřejnila 18. června. Odolnost finančního sektoru při nich testovala za použití tří alternativních scénářů budoucího vývoje. Největší dopady na český finanční systém by podle ČNB způsobil scénář "ztráta důvěry" předpokládající, že se ekonomika vrátí do poměrně silné recese, což prohloubí problémy veřejných rozpočtu a vyvolá negativní reakci finančních trhů. Scénář by vedl ke ztrátám ve výši kolem dvou procent aktiv celého finančního sektoru a podle centrální banky by vyžadoval relativně malé kapitálové injekce do celého finančního systému ve výši zhruba pěti miliard korun.