Jejím hlavním cílem je prokázat, že diverzifikace výnosů v bankovnictví se neodráží pouze v zlepšení výsledků hospodaření bankovních domů, ale může působit i nad rámec bankovního odvětví – na ekonomickou výkonnost země. Struktura bankovních výnosů má totiž mimo jiné vliv na vývoj základního makroekonomického agregátu, hrubého domácího produktu.

 Práce nejprve dokládá, že shodou několika okolností panují v České republice velmi dobré podmínky pro diverzifikaci bankovních výnosů výběrem bankovních poplatků a provizí. Proto se autor rozhodl studovat efekty, za jejichž činitele lze označit diverzifikaci bankovních příjmů. Ukázalo se, že výnosy z bankovních poplatků a provizí pomáhají bankám vylepšit pozici na trhu (ziskovost, kapitálové požadavky, kvalita úvěrového portfolia, riziko), ale hrají i důležitou roli v implicitních procesech, které ve vztahu k ekonomice nelze vnímat pozitivně, právě naopak. Autor prokázal platnost své první hypotézy o negativní korelaci mezi bankovními poplatky a provizemi a ekonomickou výkonností České republiky. Přestože se autorovi nepodařilo uspokojivě empiricky prokázat platnost dalších dvou jím definovaných hypotéz, (ačkoliv s nimi lze intuitivně souhlasit), podařilo se přesvědčit o relevanci dalšího ekonomického výzkumu vlivu výše bankovních poplatků a provizí a jejich struktury nejen na bankovní sektor, ale na celé národní hospodářství.