Položme si jednoduchou otázku: Proč banky trvají na vybírání bankovních poplatků? Protože jinak by pro ně bylo financování jejich činnosti mnohem náročnější, obzvláště pak při současné nákladovosti. Diverzifikace bankovních výnosů nejen že snižuje rizikovost výnosu, ale přináší vítaný příjem bankovní kasy. Připravili jsme pro vás unikátní materiál, který dokládá, jak zásadní jsou pro hospodaření našich bank výnosy z bankovních poplatků a provizí.

Cíl textu

Cíl tohoto textu je ukázat, jak by si vedly české banky bez výběru bankovních poplatků a provizí. Vlivem několika okolností mají tuzemské banky, zejména čtyři největší, ještě významnější než významné postavení na trhu, což zlepšuje podmínky pro výběr poplatků a navyšování výnosů. Analýza hospodaření, zaměřená na vliv neúrokových výnosů – bankovních poplatků a provizí, bude provedena u subjektů řazených do české velké bankovní čtyřky: České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky, a UniCredit Bank. Ukážeme, jak si tyto banky v posledních osmi letech vedly, co se zisku týče, stejně jako to, jak by obstály ve světě bez výnosů z bankovních poplatků a provizí. Mohly by si naše banky dovolit udržet současnou úroveň podnikání?

Při výpočtech budeme vycházet z finančních výkazů jednotlivých bank, veřejně dostupných na internetových stránkách bankovních ústavů a vypočteme, jak by banky dokázaly pokrývat jejich současné náklady bez příspěvku čistých výnosů z bankovních poplatků a provizí. Pro toto srovnání vezmeme v úvahu údaje o zisku za účetní období před zdaněním (nikoliv zisku po zdanění – vyhneme se tím nepřesnostem), který v každém roce očistíme o vliv bankovních poplatků a provizí.

O bankovních poplatcích

Bankovní poplatky vznikly jako reakce snižování významu a váhy bank ve finančním sektoru, k němuž ve světě docházelo již od 19. století. Tento tzv. proces dezintermediace způsobil, že bankovní domy byly nuceny vykrývat poklesy výnosů ze zprostředkování svých služeb, o které je připravovali nově vznikající nebankovní konkurenti (investiční, podílové, penzijní fondy, fondy životního pojištění, finančních trhy…), jiným typem příjmu – výběrem poplatků. V některých zemích si však banky uchovaly výsostné postavení ve finančním sektoru (tzv. B-systémy – Česká republika je jedním z nich; opakem jsou M-systémy, kde se aktiva výrazně rozmělňují mezi banky a nebankovní finanční instituce). Pro banky působící v B-systémech znamenají poplatky příjemné přilepšení, které navyšuje již tak vysoké celkové výnosy a zisk banky, jak se záhy přesvědčíme.

Hospodaření bank bez výnosů z poplatků a provizí

Pokud by banky přišly o neúrokové výnosy plynoucí z bankovních poplatků a provizí, snížily by se jejich provozní výnosy, což by, při současné výši provozních nákladů, negativně dopadalo na ziskovost.

V tabulce je uvedena výše popsaná situace u čtyř největších českých bank: České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky a UniCredit Bank Czech Republic. V prvním řádku je u každého z ústavů uveden zisk před zdaněním, v druhém řádku pak ten samý údaj očištěný o vliv bankovních poplatků a provizí, obojí v miliardách Kč. Třetí číslo pak ukazuje procentní pokles zisku banky ve světě bez bankovních poplatků.

Výsledky hospodaření ukazují, že zisk banky před zdaněním (neobsahuje vliv daňových změn) by se bez bankovních poplatků propadl mezi 63,7 % (rok 2004) a 78,5 procenty (rok 2002). V roce 2008 by zisk poklesl o 78,3 procenta, v roce 2009 pak o tři čtvrtiny (75,1 %). Česká spořitelna by však dokázala profinancovat své náklady i bez výnosů z bankovních poplatků a provizí. A co víc, stále by udržovala ziskovost v řádu miliard Kč, v roce 2009 by nezdaněný zisk činil 3,78 miliardy Kč.

Pokud od zisku před zdaněním odečteme výnosy, které bance generovaly bankovní poplatky, čeká nás i u Komerční banky zajímavé zjištění – instituce by dokázala ufinancovat své současné závazky i bez bankovních poplatků a provizí, a to s velkým ziskem. Ve srovnání s reálně dosaženým ziskem před zdaněním registrujeme poměrně výrazné propady (od 75,5% v roce 2005 po 49,5 procent v roce 2008), avšak i tak by banka dosahovala několikamiliardových zisků v každém sledovaném roce. V roce 2008 by KB i bez poplatků vydělala 8,21 miliardy Kč před odečtením daně, rok později zhruba o 2,4 miliardy Kč méně.

Zatímco ve většině případů by se upuštění od výnosů z poplatků a provizí kladného zisku ČSOB nedotklo, krom roku 2003 (940 milionů Kč) by zisk před zdaněním bezpečně přesáhl 3 miliardy Kč v každém sledovaném období, vloni  by i bez poplatkových výnosů banka realizovala přes třináct miliard zisku čekající na odečtení daně, v roce 2008 by se bez výnosů z poplatků a provizí v ČSOB dostali do šestimiliardové ztráty! Lze říci, že diverzifikace bankovních výnosů uskutečněná skrze výběr poplatků a provizí poskytla Československé obchodní bance nárazník, který jí umožnil vypořádat se s dopady globální finanční krize a odepsat ztráty z finančních nástrojů, a to aniž by se tato banka dostala červených čísel.

Management ČSOB tudíž nemusel řešit ožehavou otázku, jak na ztrátu zareagují klienti, investoři a další subjekty finančního trhu. Historie bankovnictví již několikrát ukázala, že reakce okolí na nepříznivé výkyvy v hospodaření mohou být velmi citlivé a mohou bankám způsobovat řadu nesnází – od útěku klientů ke konkurenci až po existenční problémy zapříčiněné nedůvěrou na mezibankovním trhu a ztíženému přístupu k likviditě.

Bankovní ústav UniCredit Bank Czech Republic začal na českém trhu působit v listopadu 2007, rok 2007 je navíc zkreslený, neboť účetní rok trval nikoliv 12, ale celých 15 měsíců (10/2006 – 12/2007). Nicméně v účetním období 2007 by se zisk před zdaněním propadl o 86 procent na 570 milionů Kč, rok na to by se důsledek hypotetického odnětí bankovních poplatků a provizí projevil méně výrazně; nezdaněný zisk banky by činil tři miliardy Kč. V minulém roce banka generovala téměř 2,9 miliardy Kč z čistých poplatků, což by se promítlo v 85% poklesu nezdaněného zisku (503 milionů Kč).

Závěr

Výpočty provedené v textu dokladují, že čtyři největší české banky by až na jednu výjimku (ČSOB, rok 2008) dokázaly financovat současný rozsah své činnosti i bez výnosů generovaných díky bankovním poplatkům a provizím, a to se ziskem před zdaněním v řádu několika miliard Kč. To dokládá teoretické poznatky o rolích bank a diverzifikaci bankovních příjmů v B-systémech.

Počty jsou hypotetické, při neexistenci několika miliard výnosů z poplatků by banky zcela jistě tlačily na výrazné snížení provozních nákladů. Na druhé straně, existence bankovních poplatků a provizí dává bankám jistotu několikamiliardových čistých výnosů ročně a nižší riziko plynoucí z úrokových výnosů umožňuje bance jednat konzervativně – tj. vyhnout se ztrátám z výnosných, ale rizikovějších úrokových operací – a stabilizovat výnosnost v čase, přičemž se poplatkové výnosy v bilancích bank každým rokem zhodnocují a vytváří vetší a větší objem prostředků v rozvaze banky použitelný pro další výnosy z úrokových operací.