Základy moderního islámského bankovnictví byly položeny v 60. letech minulého století, kdy se teorie odpoutala od negativního vymezení co je ribá, k pozitivní koncepci bankovnictví, které s úrokem vůbec nepočítá; klíčové pro tento přístup jsou zejména dva vědci:

o   Muhammad Báqir as-Sadr (1935-1980), původen šiítský Iráčan

• Naše filosofie, 1959
• Náš ekonomický systém, 1961
• Bezúročná banka v islámu, 1969

o   Muhammad Nejatullah Siddiqi, původem z Indie, dnes pracuje v Saúdské Arábii v Islámském institutu pro výzkum a školení při Islámské rozvojové bance

• Bezúročné bankovnictví, 1969
• Problematika islámského bankovnictví (šest esejů), 1983

Islámská ekonomie není věda, ale doktrína (madhhab); věda může problémy pouze odhalit a popsat, řešení je v rukou náboženství (šaríja). Systém založený na úroku přináší bohatství těm, kteří kapitál vlastní, a to i tehdy, kdy nedošlo k tvorbě dalších hodnot; naopak islámské bankovnictví požaduje „smíšení kapitálu s prací“ a zakládá systém na podílu na zisku, kdy bohatství investora i podnikatele je závislé na vytvoření další (nové) hodnoty. Bezbřehá konkurence je tak v islámském bankovnictví nahrazena spoluprací:

• disponibilní fondy budou dány k dispozici podnikatelům, kteří se s bankou rozdělí o předem dohodnutý zisk
• banky budou shromažďovat vklady s tím, že vkladatelé se budou podílet na zisku, který banka dostane od podnikatelů
• poměry dělby zisku mezi zúčastněnými budou dány poptávkou a nabídkou
• očekávaná míra zisku v daném odvětví bude plnit stejnou roli v alokaci zdrojů, jakou dnes sehrává úrok
• cena kapitálu nebude určena úrokovou sazbou, ale pravděpodobnou mírou jeho návratnosti
• velkou výhodou systému podílu na zisku vidí islámské bankovnictví v koncentraci bank na perspektivní výnosnost daného podniku nikoli na úvěrovou schopnost podnikatele
• neexistuje žádný důvod domnívat se, že největší ziskovost budou mít podniky, za kterými stojí solventní majitelé, kdy současný systém neumí rozmístit prostředky jinak než podle tohoto klíče
• systém podílu na zisku má jedinečnou výhodu v tom, že není náchylný k inflaci; tvorba nových peněz je efektivně propojená s tvorbou nových hodnot a navíc:
• systém automaticky ubírá peníze z oblastí, kde se investice ukáží jako neproduktivní (tj. podnik, do kterého banka investovala je ztrátový)
• vlastní ztráta (snížení objemu kapitálu) odpovídá hodnotě zboží či služeb, tj. ta část investice, která „nevydělala“ je anulována    

Zdrojem zisku islámské banky mají být příjmy z její práce, nikoliv z jejího kapitálu; “práce“ banky, která je zdrojem jejích příjmů, je role prostředníka mezi vkladateli a podnikateli. Rozlišují se dva základní příjmy islámské banky:

1. banka jako poskytovatel služeb – za tuto práci jí náleží odměna ve formě poplatků a provizí za tyto služby
2. banka jako podnikatel s penězi, který investuje do podniků a bere si část jejich zisků (a musí tak podniky pečlivě vybírat); protože banka investovala peníze jak svoje, tak vkladatelů, dělí se s nimi o svůj výnos

Islámská banka v zásadě pracuje se dvěma typy účtů (na principu mudáraby):

• vkladové (bezúročné) – slouží pro okamžitou likviditu vkladatelů (bance slouží jako zdroj likvidity a částečně jako zdroj investic s podílem na zisku)
• investiční a zároveň termínované – slouží ke zhodnocování prostředků; (případná ztráta může být vkladateli připsána jen do výše jeho vkladu, avšak při vytváření společných fondů a diverzifikaci investic banky de facto neutrpí celkovou ztrátu – s výjimkou hluboké recese, takže vkladatelé by neměli mít negativní návratnost investic)

Islámská banka se tak má zaměřit na roli zprostředkovatele mezi dlouhodobými depozity a půjčkami s podílem na zisku; tento model by měl ve svém důsledku potlačit poptávku po hotových penězích a půjčkách na velmi krátkou dobu; svoji roli by měly sehrát i obchodní (neúročené) úvěry, které si firmy poskytnou navzájem. Dalšími zpoplatněnými službami islámské banky jsou:

• převody peněz
• emise a úpis akcií
• úschova cenných papírů
• bankovní záruky a dokumentární akreditivy
• šeky (poplatek ale může mít pouze banka, u níž nemá věřitel účet nebo se liší banka výstavce od banky dlužníka)
• prodej zlata, stříbra a cizí měny, za předpokladu, že transakce je ekvivalentní

Islámské bankovnictví funguje na základě doporučených transakcí, které jsou historické a plně v souladu se šaríjou; tyto doporučené transakce se pak promítají do islámských bankovních produktů, jejichž (ne)vhodnost je posuzována odbornou komisí, složenou z právních expertů šaríji, kteří musí být jako odborné zázemí u každé  (islámské) banky; nezřídkakdy vhodnost produktů schvalují i náboženské autority – při Mezinárodní asociaci islámských bank pracuje Nejvyšší rada pro dobrozdání a šárijatský dozor.