V České republice je 17 % občanů vystaveno takzvané finanční exkluzi. Tito lidé nemají základní bankovní produkty, jako jsou transakční účet, bankovní úspory a kontokorentní úvěr či úvěr na kreditní kartě. Z tohoto hlediska jsme na tom stejně jako v Portugalsku, hůře je na tom v EU25 (Bulharsko a Rumunsko v průzkumu nejsou zahrnuty) již jenom osm členských států (viz graf).

BOHATŠÍ ZEMĚ MAJÍ MENŠÍ FINANČNÍ EXKLUZI
Patrně nepřekvapí nepřímá úměra mezi vyspělostí dané ekonomiky měřené ukazatelem HDP na obyvatele a podílem občanů bez přístupu k základním finančním službám. Ekonomicky rozvinutější státy EU mají menší podíl finančně vyloučených osob. Absolutní špičkou jsou Dánsko a země Beneluxu s hodnotou okolo 1 %, naopak nejvíce takových občanů žije v Lotyšsku (48 %), Litvě (41 %) a v Polsku (40 %). Údaje vyplývají ze zprávy Evropské komise zveřejněné na jaře 2008. Ta však vychází ze zhruba čtyři roky starých průzkumů, takže sama připouští, že díky rychlému rozvoji bankovních služeb může být nynější situace v některých nových členských zemích - a explicitně je zmíněna i ČR - příznivější.

Kromě agregovaného pojmu finančního vyloučení se můžeme podívat i na jednotlivé základní bankovní služby (viz tabulka). Nejméně osob bez transakčního účtu žije v Nizozemsku (2 %), naopak nejvíce takových občanů v EU bychom nalezli v Řecku (78 %). Kontokorentní úvěry či úvěry na kreditní kartě jsou nejrozšířenější mezi obyvatelstvem Francie (nemá je 14 %), naopak nejvíce lidí, kteří tyto produkty nemají, žije v Litvě (86 %). Z hlediska vlastnictví bankovních úspor jsou nejspořivější ve Švédsku (nemá je 7 %), naopak nejméně úspor v bankách mají Lotyši (nemá je 76 %).

BEZ BANKOVNÍCH PRODUKTŮ HROZÍ SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ
Hlavním sdělením zprávy EK však není prezentace statistických dat užívání bankovních služeb, ale upozornit na nebezpečí úzké souvislosti mezi občany bez základních bankovních produktů a životem na okraji společnosti. Skutečně, pro úspěšný život v Evropě na začátku 21. století je téměř samozřejmostí platit složenky bankovním převodem, v obchodě nakupovat platební kartou, v případě momentálního nedostatku peněz "jít do debetu" či si nechat zasílat mzdu na účet.

Kdo tyto produkty nevyužívá, vystavuje se mnohým nevýhodám a rizikům jak v přímé finanční, tak i v širší sociální oblasti. Hotovostní placení složenek je dražší a časově náročnější než využití bankovního převodu, nejlépe přes internetové bankovnictví. Některé společnosti v síťových odvětvích zase nabízejí bonusy na své služby při platbě inkasem z účtu (v ČR například mobilní operátor Vodafone). Držení hotovosti je rizikovější, neboť o úspory "ve slamníku" lze snáze přijít, než když jsou v bezpečí solidní banky, navíc pod státem garantovaným systémem pojištění vkladů.

Odepření možnosti čerpání rychlého pružného kontokorentního úvěru či využití kreditní karty vhání v případě nouze klienty do spárů nesolidních nebankovních úvěrových společností či vyslovených lichvářů, jejichž náklady na půjčku (měřeno ukazatelem roční průměrné sazby nákladů, RPSN) dosahují i několika stovek procent ročně. Absence bankovního účtu může být i bariérou na trhu práce; málokterý zaměstnavatel je ochoten vyplácet mzdu v hotovosti.

MUŽI VYUŽÍVAJÍ BANKOVNÍ SLUŽBY VÍCE
Finanční exkluzí jsou nejvíce ohroženy nízkopříjmové skupiny obyvatel, nezaměstnaní, svobodné matky či zdravotně postižení. Mezi starými členskými státy jsou další významnou skupinou bez základních bankovních produktů imigranti, kteří často nemají v pořádku své osobní doklady, proto jsou z využívání bankovních služeb vyloučeni. U nových států unie jsou v nebezpečí spíše důchodci, a to jak díky své v průměru nelichotivé finanční situaci, tak neschopnosti přizpůsobovat se bankovním novinkám.

Byla rovněž prokázána úzká spojitost mezi vzděláním a nevyužíváním finančních služeb. Osoby s vyšším dosaženým vzděláním si užívají lepší ekonomické situace i schopnosti vyhodnotit výhodnost jednotlivých bankovních produktů. Proto základní bankovní služby využívají více než málo vzdělaní lidé. Z hlediska pohlaví zásadní rozdíly vykázány nebyly, nicméně existuje o pár procentních bodů více žen bez základních bankovních produktů než mužů.

Zatímco v původních členských státech EU byl vykázán stejný počet lidí bez základních bankovních produktů žijících na venkově i ve velkých měst, u nových členských států byla situace odlišná, když zřetelně více finančně vyloučených lidí pochází z venkovských oblastí.

PŘÍČINY FINANČNÍHO VYLOUČENÍ
Jako nejčastější příčina finančního vyloučení byl identifikován věk. Starší občané se zkrátka v současném finančním prostředí plném inovací a novinek přestávají orientovat. Dalším významným faktorem jsou paradoxně reformy trhu práce.

Žádoucí zpružnění často zkostnatělých systémů vedlo k nárůstu flexibilních - a zároveň méně stabilních - pracovních poměrů, které se nelíbí bankovním risk manažerům. Právě pravidla řízení rizika jsou na straně nabídky bankovních služeb považována za jednu z nejvýznamnějších bariér přístupu k bankovním produktům. Konzervativní hodnocení rizikovosti klientů bankami zapříčiní, že některé produkty jsou odepřeny osobám s kratší historií nebo s úvěrovým škraloupem z minulé doby.

Řada lidí se o určité bankovní produkty ani nezajímá, neboť má strach, aby jim bankovní závazky nepřerostly přes hlavu; anebo si na základě marketingových kampaní mylně myslí, že nejsou určené pro ně. Špatně vedené marketingové kampaně tak zbytečně vedou ke ztrátě potenciálních klientů.

Část osob bez finančních produktů rovněž uvedla, že o penězích v peněžence nebo v krabici od bot mají větší přehled než o "virtuálních" bankovních účtech.

SAMOREGULACE JAKO ŘEŠENÍ...
Velké množství osob bez základních finančních služeb v EU je celospolečenským problémem, neboť vede k vytlačování takových občanů na okraj společnosti. Postupně na tuto situaci reagují banky, které se postavily čelem ke konceptu sociální odpovědnosti firem (Corporate Social Responsibility, CSR).

Některé banky, často ve spolupráci s neziskovými organizacemi či státním sektorem, vyvinuly speciální bankovní produkty - nejčastěji jednoduché, levné transakční účty - pro osoby s nízkými či nestabilními příjmy. Příkladem může být projekt Die Zweite Sparkasse v Rakousku založený nadací Erste Stiftung (viz rámeček).

V nových členských státech je zase populární aktivitou finanční vzdělávání a poradenství, s cílem posílit schopnost klientů orientovat se v široké nabídce finančních služeb či v případě potíží pomoci vymanit se z dluhů. V ČR je prvním příkladem podobného druhu loni založená Poradna při finanční tísni, jejímž cílem je pomáhat dlužníkům hledat řešení v situaci, kdy jim v důsledku neschopnosti splácet dluhy hrozí sociální vyloučení. U zrodu poradny stála Česká spořitelna se Sdružením českých spotřebitelů. Mezi partnery poradny patří i ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank, Stavební spořitelna České spořitelny, Poštovní spořitelna a Unicredit Bank.

...ANEBO REGULACE ZE STRANY STÁTU ČI EU?
Iniciativy se chce chopit i Evropská komise, která by ráda ve spolupráci s členskými státy EU rozvinula politiku finančního začleňování osob bez základních bankovních produktů. Žádná tvrdá legislativa se však na banky zatím nechystá. Po sérii konzultací se zainteresovanými stranami a nejrůznějších dopadových studií je možné vydání doporučení, jak naznačil evropský komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy. Doporučení je právně nezávazný dokument, který naznačuje, jakým směrem by se podle EK měla určitá problematika do budoucna řešit.

Podle zprávy Komise by však i budoucí intervence EU v této oblasti měla spočívat spíše v měkkých nástrojích, od nastavení systému jednotných indikátorů měření finančního vyloučení v celé EU přes rozvoj finančního vzdělávání spotřebitelů, až po podporu konceptu sociální odpovědnosti firem v bankovní oblasti.

Definice finančního vyloučení (exkluze)Pojem finančního vyloučení se poprvé objevil v polovině 90. let 20. století, kdy ale spíše souvisel s omezenou geografickou dostupností finančních služeb při uzavírání bankovních poboček ve Velké Británii a USA. Zhruba od přelomu milénia má pojem finanční exkluze širší význam a odpovídá omezenému přístupu určitých skupin obyvatel k základním finančním službám. Finanční exkluze jde ruku v ruce se sociálním vyloučením.

Světová banka finančí exkluzi dělí podle základních finančních služeb na tyto typy:
- transakční exkluze: omezený přístup k běžnému transakčnímu účtu;
- exkluze v oblasti úspor: absence bankovních úspor;
- úvěrová exkluze: omezený přístup k pružným úvěrům typu kontokorentního úvěru či úvěru na kreditní kartě;
- pojišťovací exkluze: absence základních povinných pojištění typu povinného ručení k osobnímu automobilu.
EK ve své zprávě za finanční vyloučení považuje situaci, kdy člověk nemá ani transakční účet, ani bankovní úspory, ani možnost čerpat kontokorentní úvěr na běžném účtu či kreditní kartě. S touto definicí pracujeme i v tomto textu.

Nepřehlédněte

České banky i přes finanční krizi zvedly zisk (www.novinky.cz)

Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek začíná

Banky lákají na stavební spoření

Kde podnikatele neoškubou (Ekonom)