Report je zaměřený nikoliv na výši poplatků, ale na chování respondentů Kalkulátoru – jinými slovy zde naleznete informace např., které služby jsou pro klienta nejdůležitější a jak často je využívají. Závěrem úvodního slova bych ještě požádal důkladné čtenáře a odborníky, aby věnovali pozornost poslední statisticko-metodické části reportu.

V následujících dvou tabulkách jsou zpracovány odpovědi na 50 otázek sledovaných Kalkulátorem. Dotazované služby, např. výběry z bankomatu, minimální obrat na účtu, inkaso apod., vyplňují respondenti zadáním počtu operací za měsíc. Otázky na vlastnictví kreditní karty nebo např. frekvenci výpisu zodpovídají respondenti volbou z předem dané nabídky odpovědí. V tabulce 1 sledujeme, na jaké otázky klient odpověděl a na které ne. Z tabulky je jasně vidět, které služby jsou pro klienta nejdůležitější – téměř všichni odpovídali na otázky ohledně výběru z bankomatů (bankomat je uveden pod zkratkou ATM), trvalé platební příkazy do vlastní banky a také inkaso do vlastní banky. Naopak nejméně respondentů odpovídalo na dotaz ohledně výměny bankovek, příjmu mincí a nadměrných vkladů hotovosti.

Tabulka 1: počty respondentů, kteří zodpověděli a nezodpověděli otázku, zdroj: vlastní zpracování

Ve druhé části jsme se zaměřili na výsledky odpovědí na jednotlivé otázky. V této části se např. dozvíte, že v průměru český bankovní klient vybírá z bankomatu vlastní banky přibližně 3krát. U služeb jako TPÚ a inkaso je započítáváno jejich provedení, nikoliv zřízení, které proběhne jen jednou. U částek se započítávají odpovědi klientů, kteří označili, že služby alespoň jednou využili. Otázky jsou řazeny tak, jak je najdete v Kalkulátoru. Co najdete v tabulce:

·                Aritmetický průměr – veličina, která je typickou hodnotou pro zkoumaný soubor hodnot,

·                Medián – veličina (na rozdíl od průměru není ovlivněna extrémními hodnotami), která je prostřední hodnotou v souboru zkoumaných hodnot – 50% čísel je menších nebo rovno mediánu a 50% je vyšších nebo rovno mediánu. Při vychýlení průměru je vhodnější k popisu užít medián místo průměru.

·                SMODCH (směrodatná odchylka) – veličina, která vyjadřuje, jak moc je soubor hodnot rozkolísaný. Pokud je malá, jsou si hodnoty v souboru velmi podobné. Pokud je velká, jsou hodnoty v souboru od sebe velmi vzdáleny. Při srovnávání SMODCH je nutné brát v potaz, jestli se zkoumá např. obrat peněz na účtu (hodnoty od 1 000,- Kč do 1 000 000) nebo jestli se zkoumá užívání služby jakou je výběr z bankomatu (od 0 po 30).

·                NA (not available) – hodnota označena jako „NA“ nebyla počítána. Toto označení najdete u textových veličin nebo u veličin s odpověďmi ANO/NE, kde medián nebo směrodatná odchylka postrádají smysl.

Tabulka 2: popisná statistika pro jednotlivé otázky, zdroj: vlastní zpracování

Z dat je evidentní, že některé průměry jsou vychýleny z důvodu extrémů. Tyto extrémy jsou primárně způsobeny OSVČ (živnostníci), kteří využívají běžných retailových účtů pro své podnikání. Jeden příklad za všechny je minimální obrat na hodnotě 27 000,- Kč. Právě z tohoto důvodu byl přidán medián, který např. u obratu nižší o 7 000,- Kč, což je realitě blíže. Do pravidelných kvartálních reportů z Kalkulátoru podobné hodnoty, které jsou mimo běžné bankovnictví pro nepodnikající fyzické osoby neboli mimo občanské bankovnictví pro běžného klienta, filtrujeme a do výpočtů nezahrnujeme. Tentokrát jsme udělali výjimku, protože smyslem bylo vypočítat, jak jsou užívány běžné účty v ČR, a OSVČ je užívají častěji než účty pro drobné podnikatele (viz. například kauza změn poplatků v mBank z přelomu jara a léta tohoto roku).

Vraťme se zpět k původní otázce, jak popsat průměrného klienta české běžného účtu?

·                Měsíčně na účtu obrátí 20 000,- Kč a zůstane mu 10 000,- Kč (z opatrnosti jsme využili mediánu).

·                Vlastní pouze jednu kartu a to debetní embosovanou.

·                Z bankomatu vybírá 4x z toho 3x ve vlastní bance a 1x v cizí, ze které si vybere kolem 4 000,- Kč.

·                Užívá přímé bankovnictví, jmenovitě e-banking.

·                Přijde mu za měsíc 5 plateb z toho 3 z cizí a 2 z vlastní banky.

·                Provede 7 platebních příkazů z toho 6 pomocí internetu a jen 1 na pobočce banky.

·                Stejná internetová preference je i u trvalých příkazů a inkas (3x TPÚ do cizí banky a 1x inkaso nebo sdružená inkasní platba také do cizí banky).

·                Ostatní služby využívá sporadicky.

Na závěr této části by se hodila věta: „Kdo je vlastně průměrný?“. Pokud jste se v profilu průměrného klienta nenašli, nezoufejte. Průměr je snadno vychýlitelná veličina a jeden modelový profil do sebe nikdy nepojme aktivního člověka s rodinou a chudého studenta. Z tohoto důvodu do dalšího reportu chystáme výpočet několika přesněji specifikovaných profilů, podle kterých budou posuzované nabídky bank. Nechte se překvapit na začátku října dalším reportem opět na www.bankovnipolatky.com.

Respondenti a interpretační rizika

Výpočty se zakládají na datech získaných od 12 024 respondentů, kteří využili formulář Kalkulátoru v době 12.10.2009 až 29.7.2010. Získaná data jsou tedy vícerozměrná, sekundární, subjektivní data a z toho vyplývající omezení. Přesto je nutné zmínit relativně vysokou vypovídací hodnotu. Data v Kalkulátoru mají vyšší vypovídací hodnotu než data sebraná přímým dotazováním na ulici nebo sběr za užití dálkové komunikace (mail, telefon). Na rozdíl od těchto výzkumů totiž vyplnění formuláře Kalkulátoru dává přidanou hodnotu především samotnému respondentovi, resp. klientovi. Respondent užívá Kalkulátor, aby zjistil nákladnost svého využívání bankovních služeb. Potom je tedy primárně v jeho zájmu zadat co nejpřesnější a co nejpravdivější údaje. Ve výzkumech po telefonu je velmi časté, že klient ochotný odpovídat na otázky je jen jeden ze dvaceti, ale především není sám nijak motivovaný. Maximálně se mu na konci hovoru dostane poděkování, pokud vydrží na lince až do konce vyplňování. Toto v Kalkulátoru nehrozí a je právě především v klientově zájmu, aby vyplnil vše, co je pro něj podstatné. Díky tomuto téměř symbiotickému vztahu klient získá přidanou hodnotu informováním o nákladech u různých bank pro něj na míru a tým www.bankovnipolatky.com  získává cenné údaje.

I přes nemalou vypovídací hodnotu a přesnost získaných dat je nutné zmínit omezení vztažení všech výsledků plošně a bez pochyb na celou populaci ČR. Tomu stojí v cestě několik faktů, popsány budou ve zkratce jen ty hlavní. Internetový formulář je vzdálen optimální metodě, tedy prostému náhodnému výběru, z několika důvodů. Celkově vzato mohou vést ke zkreslení směrem k aktivním klientům s mírnou preferencí internetového bankovnictví, resp. respondenty budou klienti, kteří bankovní služby využívají častěji nebo je bankovní poplatky zajímají. Pasivní klienti pak ve výběru budou pravděpodobně zastoupeni méně, než je tomu ve skutečné populaci (např. důchodci a tzv. pobočkáři). Respondenty jsou tedy v tomto dokumentu míněni klienti bank, na které působí tyto faktory, zapříčiňující možné rozdíly ve výběru a v populaci:

·                respondent musí mít přístup na Internet – to již v dnešní době není významným omezením, přesto především, co se týče starší generace, která cítí potřebu být připojená méně než generace mladší, to může vést k jistému zkreslení,

·                respondent musí vědět o stránkách www.bankovnipoplatky.com – tento předpoklad je již více limitující než předchozí. Bankovnipolatky.com nemají placenou reklamu na velkých portálech ani v jiných neelektronických médiích. To dále limituje počet respondentů a může také ovlivnit strukturu na ty, kteří se na internetu pohybují více na stránkách s články z bankovního prostředí. Na druhou stranu se při významnějších změnách v oblasti poplatků objevují na známých portálech, např. Novinky.cz nebo Aktuálně.cz, odkazy na články z webu bankovních poplatků, stejně tak se v televizi a rádiu objevuje majitel webu Ing. Nacher. Takže do budoucna se dá očekávat, se zvyšujícím povědomím o tomto webu, snižování zkreslení směrem k respondentům, kteří si aktivně hledají informace o poplatcích,

·                respondenta musí zajímat, jaké poplatky platí – tento předpoklad je založen na jednoduché úvaze, že koho poplatky nezajímají, ten nebude hledat a vyplňovat nepříliš krátký formulář na www.bankovnipoplatky.com. Vzhledem k relativně běžnému jevu, kdy občan nějakou službu odsuzuje nebo není jinak spokojen, ale dá to najevo pouze verbálně bez vlastní akce ke změně stavu, je toto dalším potenciálním zdrojem zkreslení, jehož intenzitu lze jen těžko odhadnout. Situace je podobná volbám – každý občan má nějakou jemu sympatickou politickou stranu, ovšem k volbám dorazí každý druhý.

Ing. Ivan Soukal