Pohledem nebankovní úvěrové společnosti: Jaký je český dlužník?
Jelikož existují zásadní rozdíly mezi nastavením skóringových parametrů při vyhodnocování bonity klienta u bank na straně jedné (přísnější) a ostatních nebankovních finančních institucí, můžeme logicky hledat odlišnosti v typologii spotřebitele, jenž úvěrové produkty čerpá. K nebankovním finančním institucím často přicházejí klienti, kteří potřebují úvěr a u banky požadovaný typ produktu nenaleznou, nebo na něj nedosáhnou. Lze hledat specifické zobecňující charakteristiky u těchto klientů?
Základní charakteristika průměrného českého spotřebitele finančních produktů je společná. „Primární problém je ten, že český klient není dostatečně finančně gramotný,“ myslí si Martin Malý, tiskový mluvčí společnosti Cetelem. „Edukace spotřebitelů musí být mnohem důslednější. Je to běh na dlouhou trať, který musí začít již u dětí na základní škole,“ tvrdí. Od nedostatečných znalostí se odvíjí další problém – Češi málo myslí na zadní vrátka v podobě úspor. Řada lidí nepřizpůsobuje úroveň výdajů svým příjmům a žije od výplaty k výplatě s vyšponovaným rozpočtem, který v případě nenadálých výdajů, úrazu či ztráty zaměstnání okamžitě kolabuje. „Klíčové je hospodaření klienta před tím, než si úvěr vezme. Na to se často zapomíná. Udává se, že klient by měl mít běžně rezervu v úsporách ve výši zhruba tří měsíčních platů, v době krize pak pěti až sedminásobek,“ upozorňuje Malý. V případě problémů pak z úspor kryje splátky a jiné výdaje, aniž by musel měnit kvalitu života a vzorce svého chování v době, v níž například pátrá po novém zaměstnání. „Upřímně tímto pravidlem se řídí jen malá skupina českých spotřebitelů,“ dodává Dušan Zenáhlík, ředitel Správy vymáhání pohledávek Cetelem. Toto tvrzení potvrzují interní statistiky úvěrových společností: třetina domácností nespoří vůbec a další třetina zhruba jen deset procent důchodu. Z řad těchto subjektů se přitom nejčastěji rekrutují žadatelé o úvěr. Paradoxně, spotřebitelům finančních služeb prospěla finanční krize. „Na jedné straně s krizí samozřejmě evidujeme reakci klientů v poklesu poptávky, tu jsme pocítili i my – v minulém roce jsme poskytly necelých devět miliard Kč úvěrů, ale rok předtím to bylo přes 12 miliard Kč. Na druhé straně však pozorujeme, že se klienti začali o finanční aspekty úvěrů více zajímat. Více se ptají a snaží se produktům porozumět. To vítáme,“ poukazuje Malý. Například u Cetelemu klesl počet klientů i celkový počet poskytnutých úvěrů, avšak vzrostla průměrná výše úvěru. „Vnímáme, že si naši klienti půjčují uvážlivěji. Od půjček na dovolené, které za týden probydlí u moře a další rok splácí, se přesunuli k investicím do dlouhodobějších statků, například do rekonstrukce nemovitostí. Ty pak splácí zodpovědněji.“ Jisté je to, že na poklesu trhu, který zažívají finanční instituce napříč celým sektorem, se tyto instituce z části samy podílejí. „Samozřejmě, že v době hospodářské recese se snížila akceptace žádostí o úvěr u finančních společností, jako je ta naše. To vysvětluje část propadu,“ precizuje Dušan Zenáhlík, ředitel Správy vymáhání pohledávek u Cetelem. Když přeci jen dojde na potíže se splácením, typickým chováním klienta je pravý opak správného postupu – dlužníci přestávají komunikovat v době, kdy je komunikace pro obě strany smluvního vztahu nejdůležitější. „Pokud klient začne dělat mrtvého brouka, odmítá komunikovat a čelit problému, který nastal, nemůžeme mu pomoci. Snaha pomoct je přitom naší zásadou. Bez efektivní komunikace s námi jakožto věřitelem se problém nevyřeší, ať se o to snažíme jakkoliv,“ tvrdí Malý. Všem potenciálním dlužníkům tak odborníci doporučují především obrátit se na důvěryhodné společnosti, protože přístup společností se diametrálně liší. „To je skutečně důležité. Když už se člověk rozhodně zadlužit, měl by mít jistotu, že věřitel bude odpovědný po celou dobu vztahu. Pokud klientovi říká A, tj. výhody produktu, musí mu vysvětlit i B, tedy nevýhody a úskalí. Naše firma, ale i další důvěryhodní věřitelé, tak činí. Bohužel řada firem neznalosti klientů zneužívá,“ nastiňuje Malý situaci na trhu. Vrcholem ledovce jsou pak praktiky oddlužovacích společností, na něž jsme upozorňovali v sérii článků. Odpovědní věřitelé se snaží najít řešení, nabízejí konsolidace úvěrů, odklady či snížení splátek, což usnadňuje cestu z nelehké situace. „Na trhu existují poradenská centra poskytující bezplatně pomocnou ruku, například Člověk v tísni, lidé se mohou obrátit i na naše bezplatné poradenské centrum, na které se obrací přes sto lidí měsíčně. Se všemi z nich hledáme nejlepší řešení. Základem je však to, že dlužník musí chtít vyřešit dluh sám. Musí si uvědomit, že nikdo jiný to za něj neudělá,“ nabádá dlužníky Malý.
Čtěte také:
- Lidé nejvíce žádají o půjčky v červnu a listopadu – chtějí jimi financovat věci trvalejší hodnoty
- Kupujete na úvěr? Pozor na slevy, které slevami nejsou…
- Úvěrových registrů je v ČR několik – vyznáte se v nich?
- Jak spotřebitelské úvěry ovlivňují život?
- Víme první: Citibank uvede na trh nový produkt konsolidace úvěrů
- Konsolidace půjček: snížení splátek je jenom první krok, pozor na ty další!
- Rady pro podnikatele: s bankou nebo bez banky?
- Třetina Čechů na trhu úvěrů nehledá, ale bere první nabídku
- Vývoj zadlužení domácností v České republice – dlužíme přes bilion, většinu na bydlení
- Úvěry: 10+1 otázek pro zodpovědného spotřebitele











