Na problematiku v lednu upozornil deník Právo. Takzvaný tichý souhlas předpokládá, že akt „nejednání“ (tj. neohrazení se proti navrhované změně dokumentu) má stejnou váhu, jako byste s navrhovanými změnami souhlasili. Toho využívají různé instituce k tomu, aby klientům změnily konkrétní podmínky využívání určitých produktů nebo všeobecné obchodní podmínky. Záleží na tom, zda to umožňuje např. podepsaná smlouva či všeobecné obchodní podmínky, jež jste jako klienti odsouhlasili před započetím smluvního vztahu (pozn. četli jste je pozorně?).

OBCHODNÍ PODMÍNKY BANK? I 115 NORMOSTRAN!

Jak totiž upozornil deník Právo, tichý souhlas, který běžně používají banky, pojišťovny a další firmy k potvrzení změn obchodních podmínek včetně cen, může nepozorné lidi v záplavě jiných marketingových a reklamních sdělení zasílaných do emailů a poštovních schránek snadno připravit o tisíce korun. „Podle mého názoru by u všech významných změn v obchodních a dalších podmínkách, které mění parametry smlouvy a vzájemného vztahu,  měly instituce mít podpis druhé strany, jinak řečeno aktivní odsouhlasení klienta stejně, jako by tomu bylo při změně samotné smlouvy. Takhle lze totiž vložit do obchodních podmínek pro klienta nepříjemné změny, se kterými by pravděpodobně nesouhlasil a nepodepsal. Principem tichého souhlasu ale změny klient pasivně odsouhlasí svoji neaktivitou,“ říká k tomu Patrik Nacher, provozovatel portálu BankovniPoplatky.com, internetového ombudsmana bankovních klientů.  „Na jedné straně, řekl bych teoretické, imaginární je to jistě chyba klienta, na straně druhé, z pohledu praktického, reálného, není v silách lidí pročítat desítky stran obchodních podmínek, vyznat se v nich, rozumět jim a najít změny proti původní verzi. Obchodní podmínky mají několik desítek stran a jsem si jist, že je detailně neznají ani zaměstnanci těchto institucí,“ upozorňuje Nacher.

Jak celá věc funguje? Jednoduše elektronicky mailem, v elektronickém bankovnictví, nebo poštou obdržíte rozsáhlý dokument popisující váš produkt, v němž je vetkána změna ceny nebo jiných podmínek důležitých pro jeho čerpání. A když v závislosti na tomto oznámení nepožádáte o vypovědění vztahu nebo jinak nedeklarujete svůj nesouhlas, tak se má za to, že s novými podmínkami zcela souhlasíte a za případné následky nesete odpovědnost. Otázka je, nakolik je to etické, jelikož instituce měnící pravidla „uprostřed hry“ podobným způsobem může dopředu předpokládat, že klient bez právnického vzdělání nebude číst několika stránkový text (racionální neznalost) a když ano, tak že mu neporozumí natolik důkladně, aby se proti němu ohradil. Nemělo by to raději probíhat tak, že veškeré změny v neprospěch klienta by měly být schvalovány oboustranně signovaným dodatkem ke smlouvě? Dle Patrika Nachera zcela jistě ano. „Výsledkem takové změny by pak nesporně bylo nižší množství změn (instituce si to více rozmyslí), lepší přístup k zákazníkům a jejich větší orientace. Schválně se každý podívejme na poměr rozsahu smluv a obchodních podmínek například u finančních institucí. Ve smlouvách se řeší jen základní věci a jsou na pár stran. Téměř vše se pak odkazuje na obchodní podmínky, které jsou minimálně v rozsahu časopisu. Mohou ale mít i přes sto normostran, jak dokázal náš test z minulého roku,“ dokladuje Nacher.

JAK DLOUHÉ JSOU OBCHODNÍ PODMÍNKY JEDNOTLIVÝCH BANK?

Jak ale upozornilo Právo, tichý souhlas může být prospěšný i pro „obyčejného člověka“. „Existuje také tichý souhlas ve velmi pozitivním smyslu, kdy je správní orgán vázán lhůtou, ve které musí reagovat na vaši žádost, a pokud nereaguje, vychází zákon z toho, že žádost je schválena,“ potvrdil právník Karel Havlíček.