Fabiano Golgo: Naše webové stránky diskutují o významu a smyslu bankovních poplatků. Vy sám vlastníte několik bank a ty mají rovněž své bankovní poplatky. Nemyslíte si, že by banky měly „dělat“ peníze spíše aktivním využíváním svých fondů a jejich investováním namísto přímého zatěžování svých klientů platbami za vcelku běžné služby, jako například používání bankomatu nebo třeba za výběr hotovosti na přepážce?   

Warren Buffett: Víte, problém není v těch poplatcích samotných, ale v tom jestli cena za službu mně přinese více profitu než ztráty. Takže pokud poplatky banky požírají mé zisky, pak je to špatná banka. A měl byste se porozhlédnout po nějaké jiné, lepší. Protože ale každá banka – a já bych řekl, že úmyslně – má komplikované balíčky různých poplatkových kombinací, závisejících na objemech a typu služeb používaných klientem, je občas nemožné, zvláště na menších trzích, jako např. v České republice, kde není dostatečná konkurence, najít vyhovující alternativu. Peníze, které banky vydělávají, by neměly jít managementu, ale jejích vlastníkům, akcionářům. 

FG:Co dělat, když není k dispozici více možností, když všechny banky mají podobné vysoké poplatky?

WB: To je bohužel úkol pro vládní regulaci, tržní síly v tomto případě nemohou prolomit triky bank, jako jsou kartely, monopoly anebo tajné dohody. Dokonce i ve velkých ekonomikách, jako v USA, se takové jevy občas vyskytují. Podle průzkumu Americké bankovní asociace většina klientů bankovní poplatky neplatí, konkrétně 53% neplatí nic, 14% platí mezi 4 – 9 USD a 24% platí 10 USD nebo i více.

FG: Myslíte si, že občanské iniciativy, jako například bankovnipoplatky.com mohou mít nějaký vliv na politickou reprezentaci ve smyslu regulace bankovních poplatků?

WB: Realisticky, závisí to samozřejmě na tom, jakou sílu mají bankovní lobbystické skupiny. Je pravdou, že nové demokracie často trpí tím, že populace není zvyklá vyvářet tlak na úředníky k prosazení svých potřeb a práv. V tomto kontextu nevládní organizace a ostatní občanské iniciativy postupují mnohem pomaleji.

WB: Ke snížení bankovních poplatků by každý měl aktivně hledat možnosti, které je vůbec schopen ovlivnit, nabízí se komunikace ohledně snížení poplatků v souvislosti s běžnými a spořicími účty. Mnohé banky je nabízejí pro klienty, kteří účty aktivně využívají, např. pravidelně u banky spoří. Na druhou stranu lze těžko očekávat nulové poplatky u klienta, který využívá aktivně bankomat a přitom na svém účtu udržuje jen minimální objem finančních prostředků. Ale hlavně, jedinou cestou je podporovat růst konkurence a regulace. Neexistuje žádný kouzelný vzorec. Ale když velcí investoři – bohatí lidé v zemi – začnou trpět vysokými bankovními poplatky, tak jsou to oni, kteří mají vliv a kontakty k uskutečnění potřebných tlaků na legislativu a zefektivnění regulace. Pokud ovšem neukládají své peníze v zahraničních bankách.   

Warren Buffett je předsedou Berkshire Hathaway Inc. a je jedním z nejbohatších lidí na světě, zvaný též Věštec z Omahy (viz. Wikipedia) pro jeho pozoruhodné praktické znalosti burzovních investic a jeho úspěších v Berkshire Hathaway, textilní společnosti, kterou získal v roce 1965 a kterou přetvořil v investiční holding pro investice i v dalších oblastech. V průběhu let Buffett koupil akcie „penězovodů“, jako například Coca-Cola, Geico Insurance, Gillette a Washington Post Company. Buffett oznámil plány k předání 85% akcií Berkshire stock pěti charitativním nadacím, přednostně Nadaci Billa a Melindy Gatesových.

Buffett a Susan Thompson byli spolu od roku 1952 až do roku 2004, kdy Susan zemřela. Mají tři děti, Susan 1952, Howard 1954 a Peter 1958. V roce 2006 se Buffet se při oslavě svých 76 let oženil s Astrid Menks. 

Užití rozhovoru i jeho části pouze s výslovným předchozím souhlasem provozovatele www.bankovnipoplatky.com

Foto: http://everythingwarrenbuffett.blogspot.com/