Zaujalo nás: Basilejská reforma jde na ruku bankám
Reformní výbor posunul zavedení nových pravidel o šest let. Změnu stále odmítá podpořit Německo. Čeká se na další summit G20.
Dlouho očekávaná reforma světového bankovního sektoru je v zásadě hotová. Nová pravidla, která by měla banky donutit, aby dokázaly v případě krize obstát i bez vládní pomoci, jsou ale mnohem mírnější, než se předpokládalo.
Upravená reforma Basel III, již v pondělí večer zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled, bankám sice ukládá, aby držely více kapitálu, který by je ochránil před otřesy ve finančním sektoru, současně jim však povoluje, aby si výši svého kapitálu uměle navyšovaly, například započítáním svých menšinových podílů v jiných finančních společnostech.
Výbor rovněž poprvé stanovil pravidla pro poměr vlastního a cizího kapitálu banky. Jenže datum, kdy by toto pravidlo mělo vstoupit v platnost, posunul o celých šest let až na rok 2018. Podle původní dohody zemí skupiny G20 měl ovšem tento poměr začít platit již v roce 2012.
Z původní, prosincové verze textu reformy vypadly právě ty body, které bankám nejvíce vadily. Centrální bankéři tak podlehli tlaku lobbistů bank, zejména z Francie, Německa a Japonska. Banky těchto zemí se totiž bály, že by jim přísnější nároky nedovolily poskytovat úvěry, což by poškodilo růst ekonomiky. I proto akcie bank těchto států včera rostly. "Investoři nechtějí žádné nové regulace, které by byly vnímány jako překážka ekonomického oživení," uvedl pro agenturu Reuters Anthony Pollini, analytik společnosti Raymond James.
"Dohoda, jíž jsme dosáhli, je zásadním úspěchem na cestě k posílení odolnosti bankovního sektoru s využitím důležitých zkušeností, které jsme získali během krize," řekl prezident Evropské centrální banky a předseda basilejské skupiny centrálních bankéřů Jean-Claude Trichet.
Navzdory dlouhým vyjednáváním vedeným Trichetem však nepodporuje reformu všech 27 členských zemí. "Jedna země má stále obavy a zaujala rezervovaný postoj, dokud nebude v září rozhodnuto o konečném nastavení a nebudou dokončeny připomínky k návrhu," psalo se v poznámce ke zveřejněným změnám.
Deník Wall Street Journal ve svém včerejším vydání napsal, že onou "jednou zemí" je Německo. Včera německá vláda tuto tezi oficiálně potvrdila. "Nemůžeme souhlasit s definicí kapitálu bank, když nevíme, jaké jsou kapitálové požadavky," sdělil agentuře Reuters nejmenovaný vysoký německý vládní úředník. Konečné dohody by mělo být dosaženo na příštím summitu G20, jenž se koná v listopadu v korejském Soulu.
Jestli se ale všechny země dohodnou, není jisté. Podle červnové prognózy Institutu mezinárodních financí (IIF) může basilejská regulace v příštích pěti letech zpomalit světovou ekonomiku až o tři procentní body a stát 10 milionů pracovních míst. Basilejský výbor by měl vlastní, optimističtější odhad předpokládaných dopadů nové regulace zveřejnit v srpnu.
Čtěte také:
- Slovenským bankám se loni dařilo, zisk přesáhl předkrizovou úroveň
- ČNB zhoršila odhad vývoje ekonomiky, letos čeká stagnaci
- Sněmovna schválila vydání státních dluhopisů za 101 miliard korun
- Finanční produkt roku 2011 - známe výsledky
- Podpojištěný majetek má každý desátý
- Davos: Dluhová krize a její řešení hrálo jednoznačný prim
- Téměř 70 % sezdaných Čechů spravuje rodinné finance společně
- Juncker: Eurozóna možná bude muset pomoc Řecku ještě zvýšit
- Druhý mobil ze soutěže na Facebooku má svoji majitelku!
- Bankovní rada ČNB by mohla rozhodnout o půjčce měnovému fondu











