Co vše patří do RPSN? Finanční arbitr a mBank to vidí jinak


30. 03. 2015  00:07   |   Miroslav Zeman   |   komentářů (0)

O tom, že ukazatel RPSN není stále vždy jednotně chápán, svědčí i současný spor klienta s mBank o náklady americké hypotéky. Finanční arbitr rozhodl, že mBank udělala chybu. Ta s tím však nesouhlasí. Kdo má tedy pravdu?

Spor o výši RPSN a jaké položky do tohoto ukazatele patří a jaké už ne sleduje náš serveru www.BankovniPoplatky.com velmi pečlivě. Velmi nám totiž záleží na transparentnosti, jednoduchosti a srozumitelnosti pro spotřebitele, tedy bankovní klienty. Právě RPSN, současný celý název je Roční Procentní Sazba Nákladů je jedním z nástrojů, který má klientům jasně a jednoznačně sdělit, jaké jsou celkové procentní náklady na jejich úvěr. Tedy součástí nákladů tak není jen úroková sazby, jak se mylně hodně klientů domnívá, ale jsou to i nejrůznější poplatky, administrativní náklady a další náklady, kam je jinak snadné podstatnou část nákladů ukrýt (hlasování o lepší výklad najdete zde - https://www.bankovnipoplatky.com/rpsn/). Z výše uvedeného popisu by se mohlo zdát, že situace je jednoznačná a je tedy jasné co se do RPSN skutečně zahrnuje. 

Současný spor mBank s klientem, resp. nyní i s finančním arbitrem však dokazuje, že zařazení některých mimořádných nákladů do RPSN není jasné. Zatímco klient a finanční arbitr směřují spíše k širšímu výkladu toho, co do RPSN patří, mBank je spíše zastáncem názoru, že některé skutečně mimořádné a zřejmě i neočekávané náklady nemohou být v RPSN zařazeny.

Finanční arbitr však jako autorita prozatím rozhodl v neprospěch mBank, protože dle jeho tvrzení měla banka do RPSN a tedy celkové výše nákladů úvěru předem zahrnou i náklady jako náklady právního zastoupení, správní poplatky, poplatky za ověření podpisů a jiné platby, které se hradí třetím osobám. Z pohledu mBank ale nemají spadat do sazby RPSN platby, které nejsou přímo příjmem banky.

Pohled mBank je na jednu stranu určitě logický. Banka vychází z toho, že pokud se jedná o náklad, který uplatňuje třetí osoba (například jiná společnost, notář, úřad), který není hrazen bance a banka ho ani neuplatňuje nebo nefakturuje, pak nemá spadat pod RPSN. Banka může argumentovat i tím, že v případě takových plateb ona ani neurčuje cenu takové služby a nemůže takový náklad přesně vyčíslit a zahrnout do jí uplatňovaných nákladů v rámci RPSN.

Na druhou stranu v této souvislosti lze pochopit i argumentaci finančního arbitra, který může argumentovat i tím, že v případech plateb a nákladů uplatňovaných třetími osobami se může jednat a také se jedná o náklady spadající do RPSN. Pokud totiž banka trvá na určitých postupech v rámci uzavírání vztahu a podmínkách jeho průběhu, které si vyžadují právě vynaložení těchto nákladů, měla by banka tyto náklady zahrnout do RPSN. Důvodem je, že klient zde nemá svobodnou volnost využít či nevyužít těchto služeb v rámci sjednání či kontraktu a tyto jsou požadovány bankou. Pokud by tak nebyly tyto náklady zahrnovány do RPSN, hrozilo by, že by banky mohly legálně některé náklady spojené s úvěry přesouvat na externí, třeba i spřízněné společnosti a tím by se vyhnuly povinnosti zahrnout tyto náklady do RPSN.

V každém případě se mBank s rozhodnutím finančního arbitra neztotožňuje a bude se proti němu bránit soudní cestou. Konečné slovo tak v tomto sporu bude mít soud, jehož rozhodnutí bude nadále už pro všechny zúčastněné závazné. Pro ostatní banky i další instituce se pak toto rozhodnutí stane precedentem, dle kterého se budou muset řídit.

Stanoviska obou stran vám přineseme v dalším díle článku.

ZVOLTE NOVÝ NÁZEV PRO UKAZATEL RPSN V NAŠÍ ANKETĚ ZDE!

RPSN maskot



Čtěte také Ostatní čtou

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 2.98913 / Celkový počet hodnoceni 828
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti