Evropské mechanismy, plány, valy a fondy – víte, co je co?


27. 09. 2012  16:33   |   BP.com   |   komentářů (0)

Navzdory kauze s otráveným alkoholem, neustále opakujícím se vládním krizím či milostným avantýrám tuzemských pseudocelebrit, jimž se v českém mediálním prostoru věnuje nebývalá pozornost, se pravděpodobně každý doslechl napjaté situaci v Evropské unii či krizi, která zmítá státy Eurozóny.

A ve zprávách či článcích o této problematice se to hemží slovy „stabilizační“, „záchranný“, „fond“, „val“ či „mechanismus“. Kdo se v tom má vyznat? Proto jsme pro vás připravili stručný slovníček pojmů, o nichž je dobré vědět, co znamenají:

Evropský stabilizační mechanismus (ESM, European Stability Mechanism)

ESM je koncipován jako stálý mechanismus finanční pomoci pro země platící eurem, který nahradí dočasná řešení, jimiž jsou Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace. O zřízení EMS bylo rozhodnuto smlouvou ministrů financí zemí eurozóny, podepsanou 11. července 2011 a potvrzenou na summitu Evropské rady 21. července. Jmenovaná smlouva nyní prochází ratifikačním procesem, přičemž se předpokládá, že ESM zahájí činnost 1. července 2012. Členské státy EU, které nejsou členy eurozóny, se budou moci účastnit finančních operací ESM na bilaterální bázi.

 .

ESM bude působit s upsaným kapitálem ve výši 700 mld. euro. Z toho 80 mld. bude splacený kapitál a 620 mld. tzv. disponibilní kapitál, který bude poskytnut na požádání členskými zeměmi eurozóny. Vytvoření rezervního fondu a některé další polštáře tzv. úvěrového posílení snižují celkovou úvěrovou kapacitu ESM na cca 500 mld. euro. Distribuční klíč, který stanovuje velikosti kapitálových vkladů pro země eurozóny, byl stanoven na bázi splaceného kapitálu Evropské centrální banky. Méně vyspělým ekonomikám (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele v tržních cenách pod hranicí 75 % průměru EU) byl pro přechodné období 12 let poskytnut zvýhodněný klíč. ESM bude oprávněn vypůjčovat si na kapitálových trzích za účelem provádění svých operací. Finanční pomoc bude poskytována prostřednictvím vícero nástrojů upřesněných v dohodě o finanční pomoci. Jmenovat lze krátkodobé a střednědobé půjčky, nákupy obligací na primárním trhu, intervence na sekundárních trzích státních dluhopisů, půjčky na rekapitalizaci bankovního sektoru, preventivní linku pomoci, aj.) Jedním ze základních principů pro čerpání pomoci z tohoto zdroje bude splnění náročných podmínek hospodářské a rozpočtové disciplíny, zakotvené do restrukturalizačního programu. Poskytnutí pomoci bude též vázáno na podmínku, že ohrožena musí být finanční stabilita celé eurozóny. Za žádoucí bude považováno zapojení Mezinárodního měnového fondu, a to jak v expertizní, tak i ve finanční rovině.

Evropský nástroj finanční stability (EFSF, European Financial Stability Facility)

Tato součást ochranného valu eurozóny byla vytvořena v květnu 2010 dohodou členských zemí eurozóny. EFSF působí jako samostatná finanční instituce, která získává prostředky emisemi obligací a jiných dluhových instrumentů na kapitálovém trhu. Takto vypůjčené zdroje jsou podle dohodnutého klíče ručeny členskými státy eurozóny. Využívány mohou být vícero způsoby na podporu zemím, s nimiž byl uzavřen program o finanční pomoci (přímé půjčky, půjčky na posílení kapitálu bank, intervence na primárním a sekundárním trhu vládních dluhopisů). Původní výše záruk dosahovala 440 mld. EUR, což s ohledem na různé formy úvěrového zajištění vytvářelo efektivní zápůjční kapacitu v přibližné výši 250 mld. EUR. Na summitu Evropské rady v červenci 2011 byl objem záruk zvýšen na 780 mld. EUR, což odpovídá efektivní zápůjční kapacitě 440 mld. EUR. Poskytování pomoci z tohoto zdroje je vázáno na plnění náročných podmínek restrukturalizačního programu. EFSF byl koncipován jako dočasný záchranný mechanismus, podobně jako Evropský mechanismus finanční stabilizace, jehož funkci převezme trvalé uspořádání na ochranu finanční stability v eurozóně, tzv. Evropský stabilizační mechanismus.

Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM, European Financial Stability Mechanism)

Tato součást ochranného valu eurozóny byla vytvořena v květnu 2010, v reakci na prohlubující se dluhovou krizi v eurozóně, a to dohodou všech členských zemí Evropské unie. EFSM opravňuje Evropskou komisi mobilizovat prostředky až do výše 60 mld. EUR formou emise dluhopisů, jež jsou ručeny rozpočtem EU. Z takto získaných fondů mohou být poskytnuty půjčky členským státům EU, které se dostaly do potíží s financováním svého veřejného dluhu. EFSM byl koncipován jako dočasný záchranný mechanismus, podobně jako Evropský nástroj finanční stability, jehož funkci převezme trvalé uspořádání na ochranu finanční stability v eurozóně, tzv. Evropský stabilizační mechanismus.

Evropský plán hospodářského zotavení (EERP, European Economic Recovery Plan)

Tento dokument publikovala Evropská komise v listopadu 2008 s cílem vytvořit jednotnou platformu pro koordinaci úsilí EU při nalézání východisek z hospodářské krize. Začátkem prosince téhož roku jej přijala Evropská Rada. Plán kombinoval dočasná opatření ke stimulaci agregátní poptávky a udržení zaměstnanosti s trvalými strukturálními opatřeními. V oblasti krátkodobých opatření tento protikrizový plán počítal s fiskální stimulací v minimální výši 200 mld. EUR, což představovalo asi 1,5 % souhrnného HDP v EU. Z toho 170 mld. EUR připadalo na rozpočtovou expanzi v členských zemích EU, zbylých 30 mld. EUR bylo vyčleněno z evropských zdrojů. Oznámena byla též posílená úvěrová kapacita Evropské investiční banky o 15 mld. EUR. Na poli strukturálních opatření plán identifikoval celou řadu aktivit na posílení konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu EU ve vazbě na cíle Lisabonské strategie.

.

VÍCE POJMŮ NALEZNETE ZDE.



Čtěte také Ostatní čtou
Témata tohoto článku

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.02146 / Celkový počet hodnoceni 1025
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti