I. díl - Islámské bankovnictví - tradice a milosrdenství


20. 11. 2018  00:05   |   Pro Bankovnipoplatky.com zpracoval REID Creative a Miroslav Zeman   |   komentářů (0)

Islámské bankovnictví a finančnictví je stejně jako jiné oblasti života muslima ovlivněna tradicí, náboženstvím a historií. Islám totiž není jen náboženství ale i způsob života člověka. Charakter islámského bankovnictví a finančnictví se tak liší od euro-amerického pojetí bankovnictví jako způsob a formu zajištění zisku.

Zisk je v moderním bankovnictví na prvním místě. Jak je tomu u muslimů?

Dá se říci, že hlavním smyslem fungování bank v Evropě či Americe nebo v jiných částech světa není spokojenost klienta a služba pro klienta, ale především dosažení zisku pro vlastníky, tedy akcionáře banky. Zajištění zisku se podřizuje téměř vše a každé konání banky má v podtextu zajištění zisku, ať už se tváří jakkoliv. Dokonce i charitativní a příspěvková činnost bank je v myšlení těchto institucí způsobem jak se zviditelnit a využít tuto "dobročinnost" ve svých marketingových kampaní.

Islámské bankovnictví čerpá z historie a tradic a tyto zvyky dodržuje. Banky, ani podniky či občané se nepotřebují chlubit něčím, co je normální a to již po staletí. U muslimů je tak normální udílet almužnu chudým. Dělá se to již po staletí a dělají to i banky. Každá islámská společnost tak věnuje vždy a bez výjimek 2,5 procenta svých čistých příjmů na charitu - almužnu chudým. Je to něco zcela normálního nad čím se nikdo nepozastavuje. Muslimové neřeší, že akcionáři banky dostanou z čistého zisku o 2,5 procenta méně. Je totiž zcela běžné, že bohatí cítí solidaritu s těmi chudými a podporují je.

Milosrdenství je v islámu standardem. I pro banky

Charitativní konání není v islámu otázkou dobrovolného dávání jednotlivce, ale zavedeným celospolečenským aktem, jehož účelem je „očištění“ získaných prostředků (dát z toho, co Bůh nadělil tomu, kdo na tom není tak dobře nebo naopak dal ze svého vše) a také „očištění“ jednotlivce, jež prostředky nabyl nebo z nich nabyl vyčíslitelný užitek (předcházení mamonu a lpění na světském bohatství). Tato povinnost se týká každého finančně stabilního muslima a prostředky spadající do této kategorie odevzdává buď to sám, nebo je vybírají k tomu zmocněné státní úřady nebo islámské instituce.

Banky se přitom přímo podílí na výběru a rozdělování almužny (zakatu). Známý je tak fond Dubajské banky, nebo Zakat fond vlády Spojených arabských emirátů. Téměř každý takový fond dokonce nabízí kalkulačku pro výpočet almužny - zakatu.

Na co lze almužnu - zakát použít?

Výtěžek zakátu je určen pro „cizí“ lidi, tedy nesmí být nijak distribuován v rodině. Jeho příjemci jsou pak především lidé zcela chudí nebo žijící v nuzných podmínkách, které jim neumožňují uspokojení životní potřeb (např. hrazení školy pro nadané dítě, jehož rodiče na vzdělání nemají prostředky, i když se jinak nuzně uživí), nemuslimové sympatizující s islámem a přející si konverzi, dlužníci v dluhové pasti, do které se dostali ve snaze pokrýt své základní potřeby apod. Peníze se také mohou použít pro lidi na cestách (součást kodexu pohostinnosti), pracovníky charity nebo pro vyplacení člověka z otroctví (v dnešní době např. pro úhradu výkupného).

Je zajímavé sledovat, že islám nemusí být spojován jen s náboženským fanatismem či terorismem, jak jsme na to dosud zvyklý, ale také s naplněním tradic, milosrdenstvím a nelpění na zisku za každou cenu. I tak se dá dobře žít.

 

Miroslav Zeman

 

Další část našeho seriálu o islámském bankovnictví vám přineseme příští úterý. 

V příštím díle se budeme věnovat hlavním specifikům a znakům na nichž islámské bankovnictví stojí.


Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 2.96781 / Celkový počet hodnoceni 901
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti