I. díl: Jak dál s penzijní reformou?


27. 11. 2014  00:48   |   Vlastimil Copko   |   komentářů (0)

Vláda 12. listopadu 2014 rozhodla o zrušení druhého pilíře. Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní začne připravovat legislativní znění zrušení druhého pilíře, poslanci by o zrušení druhého pilíře měli hlasovat zhruba v půlce roku 2015. Musí ale vůbec k tomuto zrušení dojít?

Může se toto rozhodnutí ještě změnit? K zamyšlení nabízím ještě jedno možné - kompromisní řešení.

Autor reaguje na článek Patrika Nachera věnujícímu se právě penzijní reformě, který najdete ZDE!

Návrh na změnu penzijního systému od 1.1.2017.

Druhý pilíř by se vůbec rušit nemusel, protože stále ještě existuje relevantní kompromisní řešení. Buď druhý pilíř změnit podle zcela nového systému, anebo založit konkurenční 4. pilíř a v současném 2. pilíři provést jen změnu poměru 3% + 2% na poměr 1% + 4%, a tím tak poslat současný systém 2. pilíře do přirozeného a postupného útlumu. V 1. pilíři by se pak provedla jen úprava věkové hranice odchodu do důchodu.

Průměrný věk dožití je v současné době u našich žen 81 let a u mužů 75 let. Průměrný věk zdravého života je u žen 64 let a u mužů 62 let. Protože Češi umírají zhruba o čtyři roky dříve než obyvatelé západní části Evropy, proto bych považoval od státu za slušné, aby věková hranice odchodu do důchodu byla stanovena pro ženy i muže na přijatelných 63 let. Tento návrh vychází z předpokladu, že v průměru lidský život má 3 etapy, 20 let mládí a příprava na povolání, 40 let práce a 20 let čerpání penze, a takto by to mělo ještě dlouho zůstat. Pokud by se tedy měl věk odchodu do důchodu prodlužovat, tak jen na základě přímé úměrnosti ke zvyšování průměrného věku dožití.

Ze systémových důvodů považuji založení 2. pilíře za velmi správné a opravdu nezbytné. Naučit budoucí generace odpovědnosti za svůj život i životní standard považuji za klíčové směřování i pro 22. století.

Tento 2. pilíř, který je nyní výhodný jen pro občany s nadprůměrnými příjmy, pro penzijní fondy, banky a životní pojišťovny, by však šel v budoucnu změnit podle zcela nového, státem garantovaného systému ČNDS (Česká národní důchodová spořitelna). Odvody na sociální pojištění do 1. pilíře by tak mohly zůstat na stávající úrovni 28%. Opt-out do 2. pilíře by mohl být zrušen, nebo alespoň snížen ze 3% na 1%, protože jinak by velmi oslaboval solidární 1. pilíř.

Úspory v ČNDS by byly úročeny ve výši inflace a úroky by nebyly zdaňovány. Přístup k úsporám by byl prakticky kdykoliv, nejdříve 1 měsíc od posledního výběru. Jen úroky by byly vypláceny s odkladem – až po dosažení věku 63 let nebo při skončení spoření. Za 40 let spoření by si občan mohl v tomto systému naspořit maximálně 2,4 milionu Kč plus úroky (v dnešních relacích), a za takové úspory se stát může bez problému zaručit. Už dnes banky pojišťují úspory na 100 tisíc euro (za 20 let, od roku 1994 do roku 2013, byla průměrná inflace 4,3%. Státní dluhopisy, tak ty také bývají úročeny kolem 4%). Tento způsob spoření by byl pro občany podstatně výhodnější, než nyní i pro ně prodávané státní dluhopisy.

Možná je také varianta, že rušený 2. pilíř by se nerušil, ale jen by se úplně změnil podle nového systému ČNDS. Nově upravený 3. pilíř, který platí od 1.1.2013 by zůstal v platnosti. Jen u nových smluv penzijního připojištění, s platností od 1.1.2017 by se úplně zrušil státní příspěvek. U starých smluv, s platností před tímto datem, by se příspěvek i nadále vyplácel. Pokud by nebylo možné změnit rušený druhý pilíř, tak potom by ještě šlo tento důchodový systém rozšířit o konkurenční 4. pilíř, založený na systému ČNDS, který by byl výhodný nejen pro bohaté, ale i pro chudé občany.

Druhý díl tohoto článku vám přineseme za týden

Více o novém systému ČNDS včetně odpovědí na oponentní názory na:

www.penzijni-reforma.nazory.cz



Čtěte také Ostatní čtou

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.00145 / Celkový počet hodnoceni 692
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti