Islámské bankovnictví - zpátečniství, nebo inspirace - 2. díl


12. 04. 2019  00:13   |   Redakce BP.com   |   komentářů (0)

Islám vyvolává v poslední době velké vášně. Málokdo ví, že nedílnou součástí islámského světa je tzv. islámské bankovnictví, které se odlišuje od toho, které známe a každodenně používáme my. O tom, co islámské bankovnictví znamená a co bychom se od něj případně mohli učit, si přečtěte v následujícím článku - druhém díle našeho seriálu...

Zakázané transakce

Korán zcela zakazuje ribá, což je nejen lichva, úrok, ale i nerovná směna či koupě s odloženou splatností (opakem je almužna – Zakát); těm, co provozují ribá věští Korán skutečně pekelný osud (Muhammad: „Bůh vám zakázal ribá, a proto všechny závazky z ní jsou zrušeny. Co vám patří je jistina.“). Islámské finanční právo rozlišuje dokonce plných 73 druhů chování, které můžeme označit za ribá, k tomu se přidává ještě jiná skupina prohřešků tzv. gharar a znamená „rizikový nebo nejasný obchod“; odsouzeníhodnou chybou je situace, když se vytváří peníze, aniž by se vytvářela hodnota – vzniká tak propast, která znesnadňuje fungování trhu a znehodnocuje celou směnu. Typickým příkladem ghararu jsou spekulace na trhu s hypotékami (když praskla bublina na americké trhu, islámské finanční instituce je pocítily rozhodně nejméně ze všech), spekulace s cennými papíry, nebo fondy s velkým podílem rizika, dále také spekulace jež jsou závislé na vůli přírody (třeba prodej komodit před jejich sklizní) nebo třeba prodej jednotlivin, jejichž existence je nejistá (patří sem i některé formy pojištění). Gharar dále zahrnuje i platbu „dopředu“ před vykonáním díla či poskytnutím služby. Koncem 19. a v první polovině 20. století se v souvislosti s pronikáním evropských bankovních domů muslimští teoretikové rozdělili na dvě skupiny: konzervativce zcela odmítající úrok a reformisty, kteří kladli důraz na chápání ribá jako „nepřiměřeného, nespravedlivého nebo neoprávněného prospěchu z něčí hmotné potřeby“, reformisté v zásadě považovali za ribá úrok, který svou výší převyšuje jistinu; konzervativci odmítali úrok zcela bez ohledu na okolnosti.  

Principy islámského bankovnictví

Základy moderního islámského bankovnictví byly položeny v 60. letech minulého století, kdy se teorie odpoutala od negativního vymezení co je ribá, k pozitivní koncepci bankovnictví, které s úrokem vůbec nepočítá; klíčové pro tento přístup jsou zejména dva vědci:

o   Muhammad Báqir as-Sadr (1935-1980), původen šiítský Iráčan

  • Naše filosofie, 1959
  • Náš ekonomický systém, 1961
  • Bezúročná banka v islámu, 1969

o   Muhammad Nejatullah Siddiqi, původem z Indie, dnes pracuje v Saúdské Arábii v Islámském institutu pro výzkum a školení při Islámské rozvojové bance

  • Bezúročné bankovnictví, 1969
  • Problematika islámského bankovnictví (šest esejů), 1983
  •  .

Islámská ekonomie není věda, ale doktrína (madhhab); věda může problémy pouze odhalit a popsat, řešení je v rukou náboženství (šaríja). Systém založený na úroku přináší bohatství těm, kteří kapitál vlastní, a to i tehdy, kdy nedošlo k tvorbě dalších hodnot; naopak islámské bankovnictví požaduje „smíšení kapitálu s prací“ a zakládá systém na podílu na zisku, kdy bohatství investora i podnikatele je závislé na vytvoření další (nové) hodnoty. Bezbřehá konkurence je tak v islámském bankovnictví nahrazena spoluprací:

  • disponibilní fondy budou dány k dispozici podnikatelům, kteří se s bankou rozdělí o předem dohodnutý zisk
  • banky budou shromažďovat vklady s tím, že vkladatelé se budou podílet na zisku, který banka dostane od podnikatelů
  • poměry dělby zisku mezi zúčastněnými budou dány poptávkou a nabídkou
  • očekávaná míra zisku v daném odvětví bude plnit stejnou roli v alokaci zdrojů, jakou dnes sehrává úrok
  • cena kapitálu nebude určena úrokovou sazbou, ale pravděpodobnou mírou jeho návratnosti
  • velkou výhodou systému podílu na zisku vidí islámské bankovnictví v koncentraci bank na perspektivní výnosnost daného podniku nikoli na úvěrovou schopnost podnikatele
  • neexistuje žádný důvod domnívat se, že největší ziskovost budou mít podniky, za kterými stojí solventní majitelé, kdy současný systém neumí rozmístit prostředky jinak než podle tohoto klíče
  • systém podílu na zisku má jedinečnou výhodu v tom, že není náchylný k inflaci; tvorba nových peněz je efektivně propojená s tvorbou nových hodnot a navíc:
  • systém automaticky ubírá peníze z oblastí, kde se investice ukáží jako neproduktivní (tj. podnik, do kterého banka investovala je ztrátový)
  • vlastní ztráta (snížení objemu kapitálu) odpovídá hodnotě zboží či služeb, tj. ta část investice, která „nevydělala“ je anulována    
  •  

Jak funguje islámská banka

Zdrojem zisku islámské banky mají být příjmy z její práce, nikoliv z jejího kapitálu; “práce“ banky, která je zdrojem jejích příjmů, je role prostředníka mezi vkladateli a podnikateli. Rozlišují se dva základní příjmy islámské banky:

  1. banka jako poskytovatel služeb – za tuto práci jí náleží odměna ve formě poplatků a provizí za tyto služby
  2. banka jako podnikatel s penězi, který investuje do podniků a bere si část jejich zisků (a musí tak podniky pečlivě vybírat); protože banka investovala peníze jak svoje, tak vkladatelů, dělí se s nimi o svůj výnos

Islámská banka v zásadě pracuje se dvěma typy účtů (na principu mudáraby):

  • vkladové (bezúročné) – slouží pro okamžitou likviditu vkladatelů (bance slouží jako zdroj likvidity a částečně jako zdroj investic s podílem na zisku)
  • investiční a zároveň termínované – slouží ke zhodnocování prostředků; (případná ztráta může být vkladateli připsána jen do výše jeho vkladu, avšak při vytváření společných fondů a diverzifikaci investic banky de facto neutrpí celkovou ztrátu – s výjimkou hluboké recese, takže vkladatelé by neměli mít negativní návratnost investic)

Islámská banka se tak má zaměřit na roli zprostředkovatele mezi dlouhodobými depozity a půjčkami s podílem na zisku; tento model by měl ve svém důsledku potlačit poptávku po hotových penězích a půjčkách na velmi krátkou dobu; svoji roli by měly sehrát i obchodní (neúročené) úvěry, které si firmy poskytnou navzájem. Dalšími zpoplatněnými službami islámské banky jsou:

  • převody peněz
  • emise a úpis akcií
  • úschova cenných papírů
  • bankovní záruky a dokumentární akreditivy
  • šeky (poplatek ale může mít pouze banka, u níž nemá věřitel účet nebo se liší banka výstavce od banky dlužníka)
  • prodej zlata, stříbra a cizí měny, za předpokladu, že transakce je ekvivalentní

Islámské bankovnictví funguje na základě doporučených transakcí, které jsou historické a plně v souladu se šaríjou; tyto doporučené transakce se pak promítají do islámských bankovních produktů, jejichž (ne)vhodnost je posuzována odbornou komisí, složenou z právních expertů šaríji, kteří musí být jako odborné zázemí u každé  (islámské) banky; nezřídkakdy vhodnost produktů schvalují i náboženské autority – při Mezinárodní asociaci islámských bank pracuje Nejvyšší rada pro dobrozdání a šárijatský dozor.



Čtěte také Ostatní čtou
Témata tohoto článku

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.01905 / Celkový počet hodnoceni 1417
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti