Jak financovat vzkvétající byznys? U banky podnikatel mnohdy nepochodí, stále častěji se volí malé emise dluhopisů


18. 07. 2019  09:00   |     |   komentářů (0)

Už základní ekonomické poučky praví, že bez investic není růstu. Aby se podnikání mohlo dále rozvíjet, je potřeba rozšiřovat výrobu, nakupovat nové stroje, vylepšovat distribuční síť. Další pravidlo říká, že vlastní kapitál je nejdražší – a navíc není nevyčerpatelný, a tak podnikatelé logicky hledají jiné způsoby financování. Mohou se obracet na banky, nicméně tam jsou podmínky nastaveny mnohdy nedosažitelně. Cestou vstupu investora se také nechce vydat každý, občas se totiž představy obou stran velmi rozcházejí. Je tedy příznačné, že stále stoupá obliba malých emisí korporátních dluhopisů. „Jde o jednoduchou a relativně snadnou cestu,“ přiblížil Jiří Helich.

Investice, to je obvykle jediná možnost, jak se z malého živnostníka stát podnikatelem, který nezaměstnává jen sám sebe a případně své nejbližší, nýbrž desítky, později stovky lidí. „Bez napumpování peněz jste prakticky v pasti a nepohnete se. Nedokážete splnit vetší, třeba průlomovou zakázku, mít pořádné skladové zásoby, nakoupit lepší stroje. Přešlapujete na místě a zároveň vaše konkurence dál roste a ukusuje si větší a větší procento z trhu,“ přiblížil Jiří Helich z inzertního portálu ceskedluhopisy.cz.

Se svými kolegy se soustavně zabývá finanční osvětou a na názorných příkladech vysvětluje i ty nejzákladnější ekonomické mechanismy. Proč investovat hned, zadlužit se a nečekat na úspory? „Vezměme si modelovou situaci. Máte autodopravu a děláte to nejlépe ze všech firem v okolí. Jenže máte jen jedno auto a dokážete obsloužit pouze omezený počet zákazníků. Další chtě nechtě sahají po jiných dopravcích, ať jsou jejich služby sebehorší. Vše si propočítáte, zjistíte, že další auto se vám za rok samo zaplatí a další čtyři roky už vám vydělává. Seženete tedy finanční prostředky, čímž se sice krátkodobě zadlužíte, ale zainvestujete do více aut a rostete,“ popsal Jiří Helich.

Banky většinou uspokojivým řešením především pro začínající živnostníky nejsou. Zaprvé často požadovaný úvěr vůbec neschválí, protože například neumějí uchopit stroje a nevezmou je jako zástavu. Jindy zase roztáčejí začarovaný kruh, kdy od malého podnikatele chtějí ohromující výsledky a až na jejich základě mu půjčí. „Jenže to je z logiky věci nemožné. Podnikatel nejprve potřebuje zainvestovat do výroby, nakoupit stroje a podobně, aby mohl splnit velkou zakázku, případně si dovolit nasmlouvat několikanásobný odbyt. Obráceně to nefunguje,“ vysvětlil Jiří Helich.

Banky navíc v aktuální situaci na trhu práce postrádají dostatečně erudované poradce, kteří by dokázali adekvátně posoudit předkládaný byznysplán. „Opět nabídnu příklad, tentokrát z reálné praxe. Znám společnost, která má výborný byznysplán – chce pyrolýzou zpracovávat pneumatiky. Je to jedinečná technologie tím, že generujete zisk na vstupu i výstupu. Dostáváte peníze za to, že gumy zpracováváte, a také za výsledný produkt, tedy gumovou drť. Jediné, co ta firma potřebuje, jsou finance na nákup stroje na pyrolýzu. Jenže i přes promyšlený projekt a skutečnost, že by mohla ručit areálem, v bance neuspěla. Je to smutné a velký obrat oproti devadesátkám, kdy vám banky půjčily i na naprosté absurdity,“ vyjmenoval Jiří Helich z ceskedluhopisy.cz.

Přesto pochopitelně jsou případy, kdy se obě strany dohodnou a živnostník kýžené finance získá. Jenže schválení úvěru s sebou přináší nepřehlédnutelná negativa. „Dostáváte se pod kontrolu, musíte spoustu rozhodnutí řešit s bankou, čekáte na souhlas jako na dobrodiní, zkrátka stojíte na startu a už máte svázané tkaničky,“ popsal Jiří Helich.

Zásadní nevýhodou je také hrozba zesplatnění úvěrů při nedodržení některé z mnoha smluvních podmínek. „Říkáte si, že taková situace nikdy nemůže nastat, ale náhle se stane něco nepředvídatelného a v tu ránu máte úvěr zesplatněný a naskakují vám obrovské úroky i pokuty,“ upozornil na běžnou praxi finančních ústavů Jiří Helich. „Smlouvy s bankami jsou obecně velmi nevyrovnané. Už do samotného jednání vstupujete v pozici, kdy si těžko vyjednáte lepší podmínky. Je to na způsob ,Ber, nebo nech být‘.“

Svá úskalí má i vstup investora. „Je to kompromis: vzdávám se podílu ve své firmě, případně si nechám zasahovat do rozhodovacího procesu. Mohu se s investorem rozcházet také ve vizích do budoucna a dalších představách. Záleží na pravidlech, jaká si s ním nastavím, nicméně se může stát, že nakonec dopadnu hůře, než kdybych se obrátil na banku. Proč? Mimo jiné hrozí riziko převzetí společnosti,“ vyjmenoval Jiří Helich komplikace, které mohou nastat při spolupráci s investorem.

Malými emisemi dluhopisů získávají podnikatelé peníze od lidí, kterým se často líbí jejich produkty, případně je přesvědčili neprůstřelným byznysplánem, finance jsou na konkrétní účely. Zároveň zůstávají vlastními pány, neztrácejí rozhodovací pravomoc, nenechávají se svázat cizími podmínkami. V teorii to působí dokonale, ale jaká je praxe?

„Cesta k vlastní emisi dluhopisů není složitá. Podnikatel potřebuje advokátní kancelář, nebo lépe řečeno partnera, která daný projekt zaštítí, pomůže s dokumentací. Zároveň je ovšem důležité si uvědomit, že je nutné mít i distribuční kanál. Jinak si vydáte dluhopisy do šuplíku a nikdo je nekoupí,“ upozornil Jiří Helich na podceňovaný aspekt, načež uvedl dva příklady úspěšných emitentů.

Mohu přiblížit, jak pracuje se svými věřiteli společnost Anilo Drinks. Ta se rozhodla pro vydání korporátních dluhopisů z důvodu nákupu nové výrobní linky. Jak šel čas, zjistili, že je levnější nechat si produkty vyrábět a více se zaměřit na distribuci. Letošní léto přichystali parádní akci, kdy při koupi dluhopisu dostanete navíc odměnu ve formě plechovkových nápojů. Když jsem koupil dluhopis za 100 000 Kč, dostal jsem navíc plechovky za 5000 Kč. Je to win-win situace. Mimochodem Anilo Drinks slaví v poslední době velké úspěchy, kdy například dělali catering na nedávných koncertech Eda Sheerana. Oni a Coca-Cola. To asi hovoří za vše,“ popsal Jiří Helich.

Druhou firmou, kterou vybral za pregnantní ilustraci, je rychle rostoucí rodinný byznys Soyka. „Kdyby v září přišli do banky, že mají skvělý nápad a aktuálně prodají 3 litry sójového mléka měsíčně a potřebují peníze na nákup nového velkokapacitního stroje, každý by se jim vysmál. Tehdy dostali nabídku, kterou by leckterý jiný podnikatel přijal. Mohli dodávat velkému odběrateli a mít marži na úrovni 20 procent. De facto by si koupili vlastní zaměstnání, jako to udělala spousta jiných. Oni šli jinou cestou. Teď je červenec, mají nasmlouváno několik slušných odběratelů a pomalu se rozkračují i na německý trh. A stojí před dalším růstovým krokem – přestěhovat se do větších výrobních prostor.



Čtěte také Ostatní čtou

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.03922 / Celkový počet hodnoceni 51
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti