Je třeba rozšířit kompetence arbitra


20. 01. 2008  18:46   |   Bankovnictví   |   komentářů (0)

Poslanecká sněmovna zvolila v říjnu novým finančním arbitrem Františka Klufu. Jeho funkční období začíná 2. ledna 2008. Zeptali jsme se proto historicky prvního českého finančního arbitra Otakara Schlossbergera na jeho zkušenosti a zajímavé případy z jeho funkčního období.

 

Jak byste z dnešního pohledu zhodnotil své funkční období? Bylo zajímavější než vaše předchozí působení v bankovním sektoru? Co vám přineslo?

Moje působení ve funkci finančního arbitra bylo pro mne osobně velmi zajímavé ze dvou důvodů - mohl jsem a zároveň musel postavit kancelář finančního arbitra od základů podle svého nejlepšího vědomí a svědomí tak, aby byla funkční již od prvního dne volebního období. Samozřejmě jsem na to nebyl sám, protože co se materiální podpory týká, tak mi ve všem pomáhala Česká národní banka, které bylo dáno ze zákona o finančním arbitrovi tuto pomoc zajišťovat a hradit veškeré náklady, které byly s chodem kanceláře spojeny. Nicméně můj podíl spočíval zejména v know-how, které jsem do funkce finančního arbitra vložil, ať co do odbornosti vybraných bankovních služeb a produktů v oblasti platebního styku a elektronických platebních prostředků, tak také v organizačních záležitostech celé kanceláře.

Druhý důvod - a zároveň i výzva pro mne osobně - byla možnost aplikovat svůj právní názor při řešení sporů, i když byl někdy "novátorský". Nicméně jsem velmi rád, že jsem tuto práci mohl vykonávat, protože jsem mohl uplatnit své zkušenosti z bankovnictví při současné možnosti využít své teoretické právní poznatky. Funkce finančního arbitra mi umožnila hlouběji proniknout do podstaty některých právních odvětví a snažit je se pochopit. Uspokojovalo mne pomáhat klientům bank řešit jejich problémy, když se k nim jejich banky otočily zády.

Co bylo nejtěžší za dobu vašeho působení?

Není to jednoduché říci, co bylo nejtěžší. Skutečnosti a činnosti, které jsem mohl přímo osobně zajistit nebo prostřednictvím svého malého týmu odborníků, tak se těžkosti nevyskytly. Zpracovali jsme si řadu pomůcek, které nám práci zjednodušovaly a zrychlovaly, nakonec nás vyslyšela i ČNB, která nakonec profinancovala i nový software, který v práci velmi výrazně pomáhal a pomáhá nejen v evidenci sporů, ale také v procesních záležitostech.

Za nejtěžší bych však považoval spíše "zlomit" myšlení některých lidí, kteří snad považují zřízení finančního arbitra za zbytečný luxus této země. Já si to nemyslím, ba naopak. Nepodařilo se mi přesvědčit odpovědné, aby byly kompetence finančního arbitra rozšířeny tak, aby měl občan stejné možnosti mimosoudně řešit spory z oblasti finančního trhu, jako je tomu v řadě dalších členských zemí EU.

Můžete uvést nějaké statistiky - kolik případů jste řešili, jaké pokuty udělili a podobně?

Všechny statistiky jsou uvedeny ve výročních zprávách finančního arbitra, které lze nalézt na internetových stránkách www.finarbitr.cz. Prozatím poslední zpráva je zpráva za rok 2006, která obsahuje všechny základní statistické údaje - počet sporů, které jsme rozdělili na oprávněné a neoprávněné, počty pokut, náklady na chod kanceláře. Například lze zmínit alespoň počet sporů v jednotlivých letech. V roce 2003 bylo řešeno 66 sporů, v roce následujícím již 130 a v roce 2005 jich bylo 160. V dalším roce počet návrhů na zahájení řízení poklesl o více než 50 % na číslo 77. V roce 2007 se pohybujeme s návrhy na čísle 88 (jedná se o stav v prvním týdnu prosince 2007). Myslím si však, že toto číslo nebude konečné s ohledem na několik dotazů klientů banky o možnosti zahájit spor u finančního arbitra.

A jaké byly nejzajímavější případy?

Nejzajímavější případy souvisely se neoprávněným užitím platebních karet mimo obchodníky, tj. u přepážky jedné finanční instituce, kdy zaměstnanec této instituce - ač platební kartu držel v ruce - nebyl schopen zachytit, že držitelem měla být žena a kartu jí předal muž; nebo se jednalo o zneužití platební karty v nočním klubu. Velmi zajímavé a komplikované případy byly z oblasti dalších elektronických platebních prostředků, za které jsou považovány například zneužití telefonního bankovnictví nebo internetu pro provedení převodu, ke kterému nedal souhlas majitel účtu nebo osoba oprávněná s manipulací s prostředky na účtu. Z ostatních platebních instrumentů mne velmi zaujaly dva případy, které se vyskytly pouze u jedné instituce, a to byly případy vyplývající se zpracováním šeku.

Spolupracovali jste s finančními arbitry ostatních zemí EU?

Jistě, finanční arbitr byl ze zákona povinen spolupracovat s podobnými instituty pro mimosoudní vyrovnání sporů v rámci zemí EU. Naše spolupráce byla zaměřená zejména na získávání zkušeností a poznatků o různých tzv. schématech řešení, zajímali jsme se však i o další země.

Finanční arbitr nebo jeho zástupce se zúčastňovali zasedání skupiny FIN-net, která je tvořena všemi představiteli zemí EU, kteří splnili příslušná ustanovení mezinárodních smluv a vykonávají mimosoudní řešení sporů v oblasti finančního trhu v dané zemi. Česká republika se stala řádným členem skupiny v roce 2006. Za velký úspěch považuji fakt, že se nám podařilo zorganizovat zasedání skupiny FIN-net v Praze v červnu 2005, to znamená ještě dříve, než se stal finanční arbitr řádným členem FIN-net. Tuto skutečnost jsem považoval za okamžik mezinárodního uznání a svůj osobní úspěch na poli mimosoudního vyrovnání sporů v rámci zemí EU.

Je současná legislativa vyhovující úřadu finančního arbitra, nebo je třeba ještě něco zlepšovat?

Pokud bychom zakonzervovali kompetence finančního arbitra na současném stavu, pak bych řekl, že platná právní úprava celkem vyhovuje. Nicméně si stále myslím, že mimosoudní řešení problematiky oblasti finančního trhu není v ČR dostatečná a je ve srovnání s téměř všemi zeměmi EU, ale i dalšími vyspělými zeměmi světa, popelkou.

Dnes například finanční arbitr nemůže řešit stížnosti klientů bank z oblasti obecného (komerčního) bankovnictví, zejména oblast podmínek k účtům, není pokryta oblast pojištění, operací s cennými papíry a další. Proto bych hlavní změnu viděl v rozšíření kompetencí arbitra, což považuji za nejjednodušší a zároveň jeden z nejlevnějších kroků při budování ochrany spotřebitele na českém finančním trhu. Nakonec jisté úpravy v kompetencích může přinést i transpozice nové směrnice EP a Rady 2007/64/ES do právního řádu ČR, která se zabývá platebními službami na vnitřním trhu.

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.

působil v letech 2003 až 2007 jako finanční arbitr ČR. Rovněž je prorektorem pro magisterské studium BIVŠ Praha a externím spolupracovníkem katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha. Je absolventem VŠE, obor finance a úvěr (1981), práva na UK Praha (1990) a doktorského studia v oboru finance VŠE (2007).

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D. vede zároveň i on-line poradnu na našem portálu!!!


Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.00475 / Celkový počet hodnoceni 842
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti