Může vám někdo prostřednictvím bankovních poplatků vytunelovat konto?


23. 05. 2008  19:09   |   Jan Čulík   |   komentářů (3)

Snad nejnehoráznější poplatek v českých bankách je poplatek za příchozí platbu. A zde je potenciálně nebezpečná díra. Mohl by nepřátelský útočník ze zahraničí vaše osobní či podnikové konto prostřednictvím těchto poplatků vytunelovat?

Poplatky za bankovní úkony jsou kontroverzním a dlouhodobě kritizovaným jevem v České republice. Na mnohých zralých finančních trzích, kde vládne tržní prostředí a konkurence, a nikoliv ohledně bankovních poplatků nepsaná kartelová dohoda, například na bankovním trhu britském, se žádné poplatky bankám za vnitrostátní bankovní úkony neplatí, pokud je vaše osobní konto v kreditu - a to ani za výběr hotovosti v bankomatu z jiné banky. V Evropské unii kromě toho platí předpis, že se nesmějí vybírat poplatky ani za mezistátní finanční převody v euro - ČR se tomuto předpisu může výhodně vyhýbat, protože, samozřejmě, mezistátní finanční převody v ČR nekončí v euro.

Snad nejnehoráznější poplatek v českých bankách je poplatek za příchozí platbu. A zde je potenciálně nebezpečná díra. Mohl by nepřátelský útočník ze zahraničí vaše osobní či podnikové konto prostřednictvím těchto poplatků vytunelovat? Britské listy dosud neobdržely ujištění, že se to nemůže stát v žádné bance v ČR. A některé získané informace jsou rozporné:

 

Na rozhraní dubna a května letošního roku si zjistil jeden chytrák telefonickým dotazem u banky Raiffeisen, že za platby, poukázané ze zahraničí, prý účtuje tato banka příjemci horentní poplatky, bez ohledu na výši poukázané částky. Ve snaze poškodit Britské listy, s jejichž otevřenou redakční politikou dotyčná osoba nesouhlasí, se tedy pokusil jim na jejich konto poslat ze zahraničí minimální částky (např. 0.01 euro) - a doufal, že tak Britské listy budou vysokými poplatky, bankou vybíranými údajně bez ohledu na výši poukazované částky, silně poškozeny.

Odhalil tak potenciálně závažný problém, jímž by mohl být v České republice poškozen kdokoliv. Není to žádná legrace. Za částku, poukázanou Britským listům ze Slovenska, si Raiffeisenbanka před časem účtovala neuvěřitelně vysoký poplatek 600 Kč. Pokud by takový poplatek banka vybírala pro příjem každé zahraniční platby, stačilo by poslat 0.01 euro na bankovní účet kohokoliv třeba tisíckrát a dotyčný by tak přišel o částku 600 000 Kč.

Když jsme si toto nebezpečí na rozhraní dubna a května 2008 uvědomili, obrátili jsme se telefonicky na Raiffeisenbanku s dvěma požadavky:

1. O okamžité vysvětlení, jak je tomu s bankovními poplatky při převodu částek ze zahraničí a

2. O okamžité zablokování všech plateb ze zahraničí, s tím, že jsme nikdy nedali souhlas k tomu, aby banka tyto platby přijímala, ani k tomu, aby si za to vybírala poplatky.

Reakce byla poněkud znepokojující.

1. Raiffeisenbanka nebyla okamžitě schopna situaci se zahraničními poplatky po telefonu vysvětlit a odkázala nás na své oddělení reklamací, kam jsme se měli obrátit písemně.

2. Banka nás informovala, že zablokovat platby ze zahraničí nelze.

Indolentní reakci Raiffaisenbanky jsme sledovali nevěřícně. Šéfredaktor Britských listů trvale pobývá ve Velké Británii, a má tak především zkušenosti s jednáním s britskými bankami. Pro britské banky je - tak, jak by to mělo být všude - bezpečnost zákazníkova účtu nejvyšším imperativem. Pokud dojde k jakémukoliv útoku na zákazníkovo konto či třeba na jeho úvěrovou kartu (šéfredaktorovi se to stalo několikrát, z jeho internetového konta v britské bance někdo například asi před dvěma lety ukradl částku 2000 liber, tehdy cca 90 000 Kč), jakmile jen o potenciální možnosti útoku proti zákazníkově účtu zákazník banku zpraví, a to v libovolnou denní či noční dobu, banka zadarmo a okamžitě podnikne razantní kroky, aby se krádeži či podvodu zamezilo, například bezodkladnou blokací ohroženého konta a nahrazením ukradených peněz.

Naprosto nevěřícně jsem sledoval, jak Raiffaisenbanku nechalo naše varování, že je možná naše konto v jejich pobočce terčem kriminálního útoku, v naprostém klidu. Nikdo nepodnikl nic, kromě toho, že nám bylo telefonicky doporučeno, abychom se obrátili písemně na oddělení stížností.

Stížnost jsme okamžitě odeslali, písemnou formou, doporučeně, a zároveň i emailem, a to ve dnech 1. a 2. května 2008.

20. května 2008 přišel na adresu Občanského sdružení Britské listy dopis, datovaný 9. května 2008, podepsaný Petrem Roegnerem z Útvaru řízení kvality služeb Raiffeisenbanky.

V dopise Petr Roegner písemně potvrdil, že

"v případech převodů finančních prostředků ze zahraničí neúčtuje Raiffeisenbank a.s. nikdy poplatky ve vyšší hodnotě, než je částka této platby.

Jsme rádi, že to máme od činitele banky písemně potvrzeno. Tato informace se totiž odlišuje od informace, kterou z Raiffeisenbanky získal Patrik Nacher (https://www.bankovnipoplatky.com/autorske-clanky/zahranicni-platby-jak-je-to-s-poplatky-ktere-prevysuji-zaslanou-castku-4650/).

Připomnělo mi to běžnou praxi na českých úřadech, kde jsou úředníci často nedostatečně informováni o oficiálních úředních procedurách a informace, které různí z nich poskytují veřejnosti, se od sebe odlišují. Česká spořitelna tak letos v březnu vyplýtvala několik mých dní, když mi při vyřizování určitých bankovních záležitostí její úředníci sdělili, co mám udělat, a pokaždé, když jsem to vykonal a přišel s výsledkem zpět na pobočku, jiný úředník mi řekl, že to nestačí, a poslal mě zase do ulic. Opakovalo se to asi třikrát.

Bylo by tedy v zájmu zákazníků velmi záhodno, kdyby si všechny banky, nejen Raiffeisenbanka, zkoordinovaly, co jejich zaměstnanci sdělují veřejnosti, aby v tom nebyly rozpory. Zároveň si myslím zákazníci bank zaslouží, aby, pokud vznikne podezření, že je jejich účet terčem kriminálního útoku, banka proti tomu okamžitě zasáhla a zároveň poskytla autoritativní informace zákazníkovi bezodkladně, a ne až po 8, respektive 18 dnech.

Po celé této anabázi zůstává i nadále otázka z titulku tohoto článku, totiž:

Může vám někdo prostřednictvím bankovních poplatků vytunelovat konto?

nezodpovězena.

Jak píše Patrik Nacher, mluvčí Raiffeisenbanky mu sdělil, že poplatky za částku poukázanou ze zahraničí mohou být vyšší než samotná částka, i když dodal, že by takový případ banka řešila individuálně. Velmi znepokojující je skutečnost, že jiné banky v ČR, například KB a UniCredit, se na dotaz Patrika Nachera v této věci vůbec neoběžovaly odpovědět.

Takže máte-li konto v Komerční bance, nebo v bance UniCredit, nemůžete si být jisti, že se na vás někdo nenaštve a nepomstí se vám odesláním několika stovek jednotlivých euro centů z Berlína na váš účet. A ani od Komerční banky, ani od banky UniCredit, nemáte záruku, že vám za to nebudou účtovat tisíce.

Bankovní ombudsman v České republice neexistuje. Takže kam se se stížnostmi na naprosto nedostatečnou kulturu bankovních služeb v ČR obrátit?



Čtěte také Ostatní čtou
Témata tohoto článku

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 2.99838 / Celkový počet hodnoceni 618
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti