Výběr výroků politiků a ekonomů k devizovým intervencím ČNB + komentář BP.com jako bonus


21. 11. 2013  01:57   |   ČTK / BP.com   |   komentářů (0)

Bankovní rada České národní banky se 7. listopadu rozhodla zahájit devizové intervence. Cílem je oslabit korunu, a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Úrokové sazby jsou totiž na tzv. technické nule. Kurz koruny chce banka pomocí intervencí držet poblíž hladiny 27 Kč/EUR. Krok ČNB vzbudil rozporuplné reakce. Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal dnes oznámil, že možné posunutí kurzu koruny na 28 Kč/EUR v rámci devizových intervencí není dramatický či nerealistický scénář.

Výběr výroků politiků a ekonomů týkajících se devizových intervencí ČNB (řazeno chronologicky):

  • Komentář Institutu Václava Klause: "Je to rozhodnutí chybné a je to rozhodnutí riskantní, a to z řady důvodů. ... Devizová intervence má obecně (i v našem konkrétním případě) velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady - zdražení dovozu, a tlak na domácí cenovou hladinu." (7. listopadu)
  • Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík: "Snažíme se tímto krokem zvýšit inflační očekávání a podpořit spotřebu. Zlepší se cashflow podniků a ty jsou schopny generovat další pracovní místa a tím lidem zvýší koupěschopnost a HDP." (ČTK, 8. listopadu)
  • Guvernér ČNB Miroslav Singer: "Intervence ukončíme v takové chvíli, kdy si budeme zatraceně jisti, že se nebudeme muset vracet na nulu s úrokovými sazbami ani do intervenčního režimu." (Mladá Fronta Dnes, 8. listopadu)
  • Ekonom a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer: "Snaha ČNB podpořit růst ekonomiky je vítaná, i když její načasování je překvapivé. Ovšem hlavní zdůvodnění intervencí tím, že prognóza inflace směřuje příliš hluboko pod cíl, vyvolává otázku, zda měnové autority při respektu k režimu inflačního cílení nezacházejí někdy příliš daleko." (Hospodářské noviny, 8. listopadu)
  • Prezident Miloš Zeman: "Reálné intervence České národní banky ještě nikdy ničemu neprospěly a vedly ke ztrátám. Já plně uznávám, že to může krátkodobě pomoci našim exportérům. Ale je otázka na jak dlouhou dobu." (Rádio Impuls, 11. listopadu)
  • Prohlášení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS): "ČMKOS vnímá rozhodnutí ... jako velmi problematické. Náklady tohoto opatření pocítí především domácnosti s nízkými a středními příjmy již v dohledné době předvánočních nákupů... Je velkou otázkou, zda se v delším časovém odstupu dostaví slibované přínosy." (12. listopadu)
  • Ředitel odboru měnové politiky ČNB Petr Král: "Domácnosti nejsou jen spotřebiteli a střadateli, ale také zaměstnanci, výrobci, dlužníky a majiteli nemovitostí. V prvním kroku klesající ceny skutečně znamenají, že si lidé mohou koupit za své příjmy a úspory víc. Nicméně při takzvané deflační spirále se ekonomika dostává do útlumu a firmy musejí propouštět či snižovat mzdy. " (ČTK, 12. listopadu)
  • Premiér v demisi Jiří Rusnok: "Já důvody, které ČNB k tomu vedly, chápu, rozumím jim a mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti." (ČTK, 13. listopadu)
  • Ministr financí v demisi Jan Fischer: "Bude třeba analyzovat makroekonomické dopady, ale věřím, že přispěje k oživení ekonomického růstu." (ČTK, 13. listopadu)
  • Ekonom Jan Švejnar, vedoucí Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA): "Celkové dopady na exporty, spotřebu a HDP budou zřejmě podstatně mírnější, ČR by tak měla pokračovat v nastoupeném oživení, které zásah ČNB zřejmě podstatně pozitivně neovlivní." (ČTK, 14. listopadu)
  • Prohlášení ČNB: "Oslabení kurzu pomůže k urychlení návratu inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB a zvyšuje se také pravděpodobnost a robustnost očekávaného opuštění nulových měnověpolitických úrokových sazeb v delší budoucnosti." (ČTK, 15. listopadu)
  • Guvernér ČNB Miroslav Singer: "Zatímco letos potraviny v průměru zdražovaly o tři procenta přes jednotlivá čtvrtletí, čekáme, že budou zdražovat méně, někde na úrovni dvou procent. Ten krok (intervence, pozn. ČTK) není pro ceny potravin dramatický, a ten jejich růst se prostě zpomalí." (ČTK, 15. listopadu)
  • Ekonom a bývalý ministr financí za ČSSD Pavel Mertlík: "Já doufám, že to mají pánové v ČNB velmi dobře spočítáno, protože pokud ne a pokud to dopadne tak, že vytvoří novou recesi nebo posílí pokles ekonomiky, a to přesně v okamžiku, kdy ten pokles přichází, pak škody budou větší než užitek." (Česká televize, 17. listopadu)
  • Člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal: "Možné posunutí kurzu koruny na 28 Kč/EUR v rámci devizových intervencí není dramatický či nerealistický scénář." (server Patria, 19. listopadu)

Komentář Bankovnipoplatky.com:

Je zřejmé, že Česká republika se prostřednictvím ČNB zapojila do "měnových válek" zemí s vlastní měnou. Při diskusích o použití nástroje intervence na měnovém trhu bychom však neměli ignorovat jednu věc - inflační cíl a  jeho naplňování je hlavním účelem existence České národní banky. Článek 98 Ústavy ČR a zákon č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, jasně říkají, že "hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu", nastavenou právě pomocí inflačního cíle. Z tohoto pohledu centrální banka dělá přesně to, dělat má, a měli bychom ji za to velebit.

Pokud bychom měli (a chtěli) něco kritizovat, tak jednoznačně KROKY vedoucí k intervenci (1. Kdo nastavil inflační cíl tak, jak je nastaven? 2. Proč je cíl najednou - proti minulosti - tak důsledně dodržován, navíc když odpovědnost ani sankce za nedodržení v podstatě neexistují?) a pak samozřejmě také následnou argumentaci, kterou bankéři k ospravedlnění svého kroku používají. V té se totiž nevyjadřují k výše zmíněné legislativě, ale k DŮSLEDKŮM intervence; ty by však pro bankéře měly stát až na vedlejší koleji.

Zaměříme-li se na tyto důsledky a slovech, které na jejich adresu padly, i tady lze o některých vyrčených názorech pochybovat. Proč?

- PODPORA EXPORTU: Česko je sice exportně orientovaná ekonomika, ale surovinově soběstačná rozhodně ne. Intervence zdraží importované suroviny a další zdroje vstupující do výroby, takže nezdražit na výstupu a nesnižovat přitom vlastní marži je zhola nemožné.

- PODPORA DOMÁCÍ SPOTŘEBY: Spotřebitelé by údajně měli nakupovat a nečekat na zlevnění, protože žádné již nikdy nebude. Faktem ovšem je, že u spotřebního zboží je poptávka velmi nasycená - tak schválně, kdo z vás doma nemá mobil, flashdisk, lednici, mikrovlnku nebo televizi? Že všechno máte? Fajn, stejně tak je na tom většina domácností v ČR. Takže nikdo z nich asi na radu guvernéra ČNB nepoběží do obchodu pro další zboží, navíc v situaci ohlášeného zdražování. Dle dostupných průzkumů spotřebního chování totiž nakupují Češi statky běžné spotřeby až v situaci, kdy ty předchozí doslouží a přestanou fungovat. Pak je třeba nakoupit, intervence-neitervence. Kauzalita pak funguje následovně: Když se rozhodnou pro nákup, pak hledím na co nejnižší cenu. Ne naopak.

- VLIV INFLACE: Inflace se vyjadřuje dle Indexu spotřebitelských cen (CPI), zastoupeného spotřebním košem. Ačkoliv mezi pohybem CPI a pohybem celkové cenové hladiny panuje korelace, existují i výjimky. Tak například: ceny flashdisků, televizí, monitorů, notebooků a dalších výdobytků moderní technologie v posledních 20 letech neustále zlevňují vzhledem k reálným příjmům. Technologický pokrok by centrální bankéři rozhodně neměli podceňovat!

- NAČASOVÁNÍ: V situaci, kdy se ekonomikám blýská na lepší časy (byť ty ještě nedorazily), je volatilita na měnovém trhu tím posledním, co potřebujeme. Uměle vyvolané zdražení importovaného zboží, na které mohou (a budou) reagovat zdražováním i domácí výrobci (když zdražuje konkurence, proč si nezvýšit mojí marži?) se na spotřebě může podepsat velmi negativně. Před Vánocemi se bude nakupovat tak jako tak, ale co potom? Nezapomeňme, že agregát spotřeba přitom k HDP přispívá mnohem výrazněji než čistý export.

- DLUHY A ÚSPORY: Inflace, jak známo, přerozděluje bohatství mezi dlužníky a věřiteli ve prospěch dlužníků. Nějvětšími věřiteli jsou samozřejmě banky, které poskytují hypotéky a úvěry - nechají si to líbit, nebo to promítnou do cenové politiky? Inflace může zároveň bankovní klienty dostihnout i skrze úspory, ty samozřejmě znehodnocuje.

- POHYB PROTI TRHU = HLAVOU PROTI ZDI: Česká republika ekonomicky konverguje k vyspělé Evropě, z dlouhodobého pohledu měna CZK bude jistojistě posilovat. To je přirozený trend. Umělé oslabování je jízdou proti trhu, která se nemusí vyplatit - přetahovaná o kurz s velkými finančními hráči (hedgeové fondy), kteří budou střílet proti cíli ČNB a vydělávat na spekulaci tím více, čím více bude ČNB tisknout koruny, představuje reálnou hrozbu.

- STRAŠENÍ DEFLACÍ: Opravdu deflace hrozí? Vždyť tento rok poklesla reálná mzda.

- JOJO EFEKT: Co bude, až to skončí? Nic hezkého. Skokové posílení koruny představuje nejen pro exportéry tak velký risk, že by již teď měli přemýšlet o tom, jak se proti němu zajistit!!!

.

NOMINUJTE POPLATKY DO ANKETY O TEN NEJABSURDNĚJŠÍ!

.

Faktem je jedna věc, kterou bychom neměli ignorovat - inflační cíl a  jeho naplňování je hlavním účelem existence ČNB zakotveným v ústavě, z  tohoto pohledu proto ČNB dělá to, co má. Kritizovat bychom měli spíše  jinou věc, a to hned tři:
 I. Kdo nastavil inflační cíl v takové výši a proč?
 II. Proč ho teď najednou tak důsledně dodržovat, navíc když nemají  žádnou odpovědnost ani sankce za jeho nedodržení (viz minulé roky)?
 III. Proč k vysvětlení intervence používají tak idiotské argumenty,  když by stačilo říci - sorry, komu se to nelíbí, ať přepíše Ústavu ČR  nebo zákon o ČNB?

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 2.97775 / Celkový počet hodnoceni 764
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti