Vyplatí se pojištění neschopnosti splácet úvěr? - IV. díl.


21. 02. 2019  00:50   |   Miroslav Zeman   |   komentářů (0)

IV. díl seriálu: Berete si úvěr a chcete být zajištěni pro případ ztráty zaměstnání či pracovní neschopnosti? Pro mnohé to řeší pojistka. Je ale vše tak ideální jak na první pohled vypadá? A jaké problémy se mohou s takovým pojištěním objevit?

Naše analýza:

Pojištění odpovědnosti splácet úvěr je obdobné funkci odstupného, nebo podpory v nezaměstnanosti. Pokud by si klient vytvořil několika měsíční rezervu pro případ nemoci či ztráty zaměstnání, nebude žádné pojištění potřebovat.

Navíc se v pojistkách tohoto typu uplatňuje tzv. karenční doba, tedy čekací doba cca 2až 3 měsíce od vzniku důvodu neschopnosti splácet po kterou pojišťovna žádné plnění neposkytuje. Tedy v době kdy to nejvíce lidí nejvíce potřebuje, tedy podporu ihned po vzniku nemoci, či výpovědi, nedostanou v tom nejinkriminovanějším období vůbec nic.

Prostudovali jsme si i nabídky českých pojišťoven a pojištění odpovědnosti splácet v podstatě odpovídá typově podobným nabízeným druhům pojištění:

  • Pojištění pracovní neschopnosti
  • Pojištění doby nezbytného léčení úrazu
  • Pojištění závažných onemocnění

Všechny tyto produkty obsahují v podstatě obdobná plnění a důvody pro plnění, jako je tomu v případě Pojištění splátek a úvěru při ztrátě příjmu.

Je zde zcela jasná taktika pojišťoven vytvořít co nejširší rozsah problémů na které se mohou a údajně i mají lidé pojišťovat a připojišťovat, přestože se tyto produkty a pojištěné události do velké míry kryjí. Ostatně, kdyby měli být lidé dle této politiky pojištěni úplně na vše, tak by se nemohli nikdy doplatit.

Příklady výluk z pojištění splátek a úvěru při ztrátě příjmů:

Pojistitel neposkytuje pojistné plnění v případech, kdy je pojištěný

zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání u příslušného úřadu

práce po rozvázání pracovního poměru:

  1. a) o němž se pojištěný dozvěděl nebo mohl dozvědět před sjednaným

počátkem pojištění nebo v čekací době, i když k rozvá-

zání pracovního poměru došlo po uplynutí čekací doby,

  1. b) ve zkušební době,
  2. c) výpovědí zaměstnance,
  3. d) sjednaného na dobu určitou v době před počátkem pojištění

nebo za jeho trvání

  1. e) výpovědí zaměstnavatele, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady

stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce

nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro

řádný výkon této práce

  1. f) výpovědí zaměstnavatele, jsou-li u zaměstnance dány důvody,

pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní

poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající

z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykoná-

vané práci

  1. g) okamžitým zrušením pracovního poměru ze strany zaměstnavatele

ve smyslu zákona13,

  1. h) dohodou, s výjimkou případů, kdy byl pracovní poměr rozvázán

dohodou z důvodů, pro které může dát zaměstnavatel

pojištěnému výpověď z organizačních důvodů nebo pro nadbytečnost,

dále pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému

zdravotnímu stavu podle lékařského posudku nebo rozhodnutí

příslušného správního úřadu dlouhodobě způsobilosti

konat dále dosavadní práci ,

  1. i) výpovědí zaměstnavatele, porušil-li zaměstnanec povinnost

dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného ve

smyslu zákona,

  1. j) sjednaného s osobou blízkou jednající v pracovněprávních

vztazích jménem či za zaměstnavatele, dále v případech, byl-li

pojištěný (příp. osoba jemu blízká) společníkem zaměstnavatele

či členem jeho statutárního nebo dozorčího orgánu,

  1. k) sjednaného s osobou, která je osobou jednající s pojištěným

ve shodě ve smyslu zákona.

Zejména některé výluky, pokud o nich není před podpisem smlouvy klient informován, mohou už od počátku zmařit výplatu pojištění v případě vzniku pojistné události. Zajímavé jsou například důvody, kdy zaměstnanec ztratí práci kvůli zdravotnímu stavu, kdy není dále schopen konat svou dosavadní práci, nebo pokud je zaměstnání sjednáno na dobu určitou, případně pokud dá sám zaměstnanec výpověď, nebo podepíše dohodu o ukončení pracovního poměru, aniž by bylo zjišťováno proč tak musel zaměstnanec učinit – například šikana v zaměstnání, psychický tlak, snaha zaměstnavatele zbavit se zaměstnance, nemožnost výkonu zaměstnání z jiných důvodů apod.


 



Čtěte také Ostatní čtou

Přidej odkaz na Bookmarky.cz


Nahoru Vytisknout

Hodnocení článku
Průměrná známka 3.0188 / Celkový počet hodnoceni 266
Hodnoťte známkou jako ve škole: 1 2 3 4 5


Zajímavosti
Nejčtenější zajímavosti